CHUDENICE - podrobně
Pozdně barokní zámek
Ves Chudenice je doložena poprvé v r. 1291, kdy ji držel Drslav z Chudenic z rodu Černínů, připomínaného již na sklonku 12. století. Černínové z Chudenic drželi chudenické panství, po r. 1848 velkostatek, nepřetržitě až do r. 1945. Kdy byla v Chudenicích postavena tvrz, není známo, i když se tak stalo snad již v první polovině 14. století. Při dělení chudenického panství mezi Černínovy syny Černína a Jana v r. 1380 se však ve vsi připomíná jen kostel a dvůr. První zpráva o tvrzi je až z r. 1564, a to v zápise o rozdělení majetku mezi Jana a Humprechta Černíny z Chudenic. Chudenice tehdy získal Humprecht, který povýšil dosavadní ves r. 1592 na městečko, které se postupně stalo střediskem rozsáhlého panství, k němuž v polovině 17. století náleželo městečko Chudenice a 12 vesnic.
O starším vývoji chudenické tvrze se zprávy nedochovaly a jenom popis z r. 1603 uvádí, že byla "dobře od kamene vystavěná s dvorem a štěpnicí velkou". Jednalo se tehdy pravděpodobně již o renesanční zámek, postavený na místě někdejší tvrze, která měla již tehdy obdélníkový půdorys a na nárožích byla zpevněna baštami. Takto vypadal chudenický zámek podle popisu pořízeného r. 1663 při dělení chudenického panství mezi syny Děpolta z Chudenic a to Jana Heřmana a Františka Maxmiliána, kteří si rozdělili i zámek. Půdorys zámku zachycuje plán z r. 1707, kdy se o něm píše jako o značně sešlém. Měl být proto opraven a přeměněn na byty pro panské úředníky. Tento záměr totiž souvisel s majetkovým vývojem chudenického panství, které od r. 1666 držel Jan Heřman Černín, který získal i polovinu Františka Maxmiliána. Panství bylo tehdy značně zadluženo, a proto byl r. 1678 proveden jeho soudní odhad. Aby tento majetek, s nímž byli spjati nejstarší členové rodu, se nedostal do držení jiného majitele, vyplatil r. 1679 panství Humprecht Jan Černín z nedrahovické větve rodu, aby ji jako starobylou rodovou kolébku udržel v majetku (Tato větev rodu měla své rodové sídlo v Jindřichově Hradci a palác v Praze na Hradčanech. Kromě toho měli tehdy Černínové letní sídlo v nedaleké Chocomyšli a později v zámku v Lázni u Chudenic.).
Zámek byl ve špatném stavebním stavu, roku 1644 se uvažovalo o jeho opravě a hraběcí stavitel Giovanni Battista Maderna byl pověřen inspekcí. Architekt navrhl některé úpravy, které by nevyžadovaly mnoha finančních prostředků. Přesto nebyla renovace provedena a o dvě léta později musel být z neudržované stavby snesen jeden z renesančních štítů. Znovu Heřman Jakub Černín uvažoval o přestavbě roku 1707 - tehdy alespoň povolil opravu střechy, aby budova nadále mohla sloužit úředníkům. Zároveň přikázal zámek vyměřit, což skutečně provedl klatovský stavitel Marco Antonio Gilmetti. Zajímavým momentem je výslovný příkaz zachovat při možné přestavbě tzv. andělské pokoje. které by měly být převzaty do novostavby beze změny, zásluhou své památnosti. Podle rodinné tradice se zde totiž údajně zjevil Humprechtovi st. Černínovi (1525-1601) anděl. Nakonec z opravy sešlo a během doby jsou zaznamenány jen drobné změny, mimo jiné snesení dalšího štítu v roce 1734.
R. 1776 byl chudenický zámek přestavěn podle plánů stavitele Karla Ballinga a upraveno jeho průčelí do nynější podoby. V zámku bydleli pouze úředníci rozsáhlého chudenického panství, k němuž byly r. 1720 na žádost Františka Josefa Černína z Chudenic připojeny panství a statky Švihov, Poleň, Srbice, Únějovice, Kanice, Osvračín, Dobříkov, Mezholezy, Dlažov, Spůle, Slavíkovice, Malá Buková a Smržovice. I když v následujících letech byly některé statky odprodávány, přesto v polovině 19. století náležela k panství dvě městečka (Chudenice a Švihov) a 45 vesnic.
Dnes je zámek jednopatrová budova bez architektonického významu a jenom jeho půdorys zachovává původní podobu někdejší tvrze. Na průčelním traktu jsou ploché rizality s nízkými trojúhelníkovými štíty, střecha je mansardová. V jeho levé části je průjezd do zámeckého dvora, v jehož severovýchodní části se zachovala část původní tvrze s baštami. Z pozdějších renesančních interiérů se dochoval v prvním patře zejména takzvaný andělský pokoj s černou kuchyní nad branou.
Po r. 1945 byl zámek v Chudenicích majetkem MNV a byla v něm pamětní síň národního umělce Jaroslava Kvapila, muzeum Josefa Dobrovského, kino, lidová knihovna a klubovny SSM a ČČK. Dnes je zde muzeum Josefa Dobrovského, Jaroslava Kvapila a je zde expozice o rodu Černínů.
S Chudenicemi je spjat nedaleký zámeček Lázeň, který vznikl přestavbou někdejsí lázně a sloužil k letnímu pobytu Černínů.
