JESENÍK - podrobně
Gotická vodní tvrz
Ves Jeseník byla založena někdy před r. 1267, kdy se její jméno (tehdy Frývaldov) objevuje v darovací listině vratislavského biskupa Tomáše I. (1232 - 1268) služebníku Kurzikovi. Nedlouho nato bylo vedle vsi založeno i stejnojmenné město, které se poprvé výslovně uvádí (vedle vsi) v potvrzení privilegií městského fojta vratislavským biskupem Janem III. (1292 - 1301) z r. 1295. Ves i město ležely v kotlině na soutoku řek Bělé a Staříče, kde se křižovaly cesty, jež spojovaly Slezsko s Moravou přes Ramzovské sedlo a údolím Opavice přes Vidly. Město, v jehož bezprostředním okolí se dolovalo zlato, se stalo střediskem okolních vsí a sídlem městského fojta. Zajímavostí je, že toto město nemělo nikdy ve své historii hradby. Jako jediná jeho záštita byla postavena na východním okraji náměstí v blízkosti řeky Bělé tvrz, která je poprvé uváděna v pramenech v r. 1374 jako sídlo kastelána Petra z Ledelowa. Tehdejší vratislavský biskup Přeclav z Pogarel (1341 - 1376) mu mimo jiná práva povolil dobývat železnou rudu (zdejší železo se vyváželo až do Anglie).Starší fáze tvrze náleží do přelomu 13. a 14. století a její existenci prokázal teprve záchranný archeologický výzkum, provedený zde v rámci adaptačních prací v l. 1975 - 1976. Tvrz tvořila obytná věž 15 x 17 m o síle kamenných zdí 2 m. Celkový terén byl oproti dnešnímu stavu nižší o 3 m a věž obklopoval příkop napájený vodou z blízké řeky Bělé. Lze předpokládat, že výška věže dosahovala 15 - 18 m. Vchod byl zvýšen o 1,2 m nad tehdejší původní terén. Zjištěná starší fáze tvrze je typickým příkladem tzv. vodní tvrze, u které vodní tok hrál nejdůležitější obrannou roli (při archeologickém průzkumu nebyl zachycen obranný val tvrze).
V r. 1378 získali Frývaldov Mušínové, kteří jej drželi do 30. let 15. století. Tento rod, pocházející odněkud z Míšně, byl po mnohá desetiletí ve službách vratislavských biskupů a vlastnil menší biskupská léna. Jeho nejznámějším členem se stal Hynek Mušín, zvaný též z Hoštejna, protože držel stejnojmenný statek u Zábřeha na Moravě. Byl velmi výbojný a jeho sousedé na Moravě si často stěžovali u moravského zemského soudu, že neustále ohrožuje jejich statky. V r. 1416 se sice fojtství ve Frývaldově vzdal, ale spravoval je patrně i se čtyřmi okolními vesnicemi dále. V r. 1422 jej vratislavský biskup Konrád (1417 - 1447) zbavil statků s odůvodněním, že je kacíř, viklefista a husita. Je známo, že Hynek Mušín podepsal také stížný list kostnickému koncilu proti upálení M. Jana Husa a že bojoval na straně pražanů v bitvě na Vítkově 14. července 1420. O jeho pozdějších osudech prameny mlčí; zemřel před r. 1434, kdy se jeho žena Anna vdala podruhé.
Frývaldov dostal jeho bratranec Hanuske. V seznamu biskupských statků z doby kolem r. 1420 je uvedena i frývaldovská tvrz, spravovaná purkrabím. Někdy v této době byla zbořena masívní obytná věž, která již nevyhovovala soudobým nárokům na bydlení. Terén byl zvýšen násypem asi do dnešní výše nádvoří a postupně probíhala přestavba tvrze přibližně do té podoby, v jaké ji zhruba známe dnes. Tvrz je obklopena širokým oválným příkopem, který je napájen vodou z blízké řeky Bělé. Vstup na severní straně vede přes kamenný most, který nahradil most padací, připomínaný ještě v jesenickém urbáři z r. 1689. Vstupní brána, stojící za mostem, je pozdější přístavba. Půdorys tvrze tvoří obdélník, jehož širší jižní křídlo je obráceno ke vstupu. Západní a východní křídlo jsou novějšího data, pravděpodobně až ze 17. století. Uvnitř tvrze je nevelký čtvercovitý dvůr. Tvrz je postavena z plochých lomových kamenů, získaných podle nedávného petrografického průzkumu z hlušiny zlatých dolů na západním svahu Zlatého chlumu (asi 7 km severovýchodně od města).
Za hospodářského úpadku po husitských válkách byl vratislavský biskup Konrád nucen dávat četná léna v zástavu za vypůjčené peníze. Před r. 1440 se tak dostal Frývaldov do rukou Eichelhornů, zvaných též Clodebogků. V r. 1453 biskup Petr Nowak (1447 - 1456) vrátil Eichelhornům peníze a ustanovil ve Frývaldově hejtmana. Později se jako držitel tvrze objevuje vdova po Mušínovi Anna, která část statku prodala v r. 1463 Hynkovi z Mobrau. Od Berty, vdovy po Hynkovi, vykoupil tvrz, městečko, fojtství a ves Bukovice biskup Rudolf (1468 - 1482). V r. 1469 je však už opět dal se souhlasem kapituly v léno Maternu Schrommovi včetně práva hledat železnou rudu a stavět hamry. Po Schrommovi získal tvrz za stejných podmínek Urban Stosch, který se musel biskupovi zavázat zvláštním slibem věrnosti, protože jeho příbuzní byli nepřáteli biskupství. V r. 1492 se stal pánem tvrze Pavel Otwein, v r. 1497 pak bohatý vratislavský měšťan Leonhard Vogel, zastupující ve Slezsku zájmy známé podnikatelské rodiny Fuggerů z Augsburgu.
Fuggerové učinili tvrz střediskem svého důlního podnikání v této oblasti (zlato), které se biskup Jan Thurzo (1506 - 1520) snažil podpořit v r. 1506 velkým horním privilegiem. Naděje vkládané do těžby se však nesplnily a Fuggerové tvrz i s panstvím prodali v r. 1547 biskupu Baltazaru z Promnic (1540 - 1562).
Za třicetileté války stihlo město několik požárů, zaviněných neopatrností měšťanů, ale tvrz zůstala vždy ušetřena. Teprve v r. 1641 se sem probil švédský oddíl, který se ji marně pokoušel dobýt. Několik kamenných koulí, viditelných v průčelí tvrze, je prý svědkem bojů její posádky s útočníkem. Tvrz byla ještě v r. 1689 silně vyzbrojena, ale když sem za slezských válek vnikla pruská vojska, obsadila ji bez boje. Přitom byl zajat vratislavský biskup kardinál Sinzendorf (1732 - 1747). Brzy poté obsadil tvrz a město pověstný baron František Trenk se svými pandury.
V l. 1738 - 1745 získala tvrz nynější podobu; byla proražena okna ve venkovních zdech, zbořena věž a přistavěno druhé poschodí.
Po skončení sedmileté války (1756 - 1763) se v r. 1766 na tvrzi usadil na kratší dobu vratislavský biskup Filip Gothard Schaffgotsch (1747 - 1795), když se mu podařilo uprchnout z vězení v Opolí, kde byl držen pruským králem ve vazbě. V r. 1773 jmenoval biskup jesenickým hejtmanem hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu. Patrně ve druhé polovině 18. století byly na tvrzi provedeny drobné vnitřní úpravy: větší místnosti byly přehrazeny na menší a sloužily pak jako kanceláře. Na náměstí před areálem tvrze stály budovy biskupského dvora, který byl na počátku 19. století zbořen. Až do r. 1945 sloužila jesenická tvrz administrativním a hospodářským potřebám vratislavského arcibiskupství.
Dnes je jesenická tvrz majetkem státu ve správě s.p. Lesy ČR a sídlí zde Vlastivědné muzeum Jesenicka. Jsou zde umístěny expozice Historie Jesenicka, Geologie Jesenicka a Fauna Jeseníků.
