JIČÍN - podrobně
Raně barokní, klasicistně upravený zámek
Původně stával v místech západní části dnešního zámku po polovině 16. století jednopatrový pozdně gotický panský dům o jednom křídle, postavený Trčky z Lípy. V roce 1609 Zikmund Smiřický zahájil stavbu nového renesančního zámku, jehož jádrem zůstal starší trčkovský objekt. Měl 2 patra, nárožní arkýře a 4 arkády do náměstí. Rozlohou zabíral plochu dnešního západního nádvoří. Zámek Smiřických v roce 1620 vyhořel po mohutném výbuchu, když byl zabírán Saloménou Slavatovou, která vymáhala jičínské dědictví na své sestře Elišce. V roce 1623 se Jičín stal majetkem Albrechta z Valdštejna, který stavební činnost ve městě zahájil budováním vévodské rezidence. Základem projektu byl návrh A. Spezzy, upravený G. Pieronim. Dvoupatrová stavba obklopovala 3 nádvoří a v původní podobě se zachovala dodnes. Při zámecké zahradě postaveny druhé konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Po Valdštejnově smrti (1643) se zámek téměř 100 let neopravoval. Teprve do požáru jej upravil arch. F. Heger (1770), po dalším požáru (1809) se upravovalo hlavní průčelí do zámeckých nádvoří. Největší a nejvýstavnější budova na Valdštejově náměstí. Má 12 arkádových pilířů, průčelí ukončují původní nárožní arkýře, sahající do 2. patra. Klasicistní trojúhelníkové frontony spojuje kuželková atika, v obou patrech průčelí jsou sdružená okna. Do předních dvou zámeckých nádvoří vedou průjezdy s bosovanými portály, menší západní nádvoří obklopují arkády na pilířích (ve 2. patře pilíře s rovným kladím), větší východní nádvoří má arkády v přízemí, ale jen při dvou stěnách (severní a východní). Z velkého počtu zámeckých místností jich část sloužila Okresnímu muzeu. Ze staršího zámeckého zařízení se zachoval empírový tzv. konferenční salónek tří císařů z doby před rokem 1813, s portréty monarchů.
