KESTŘANY - podrobně
Gotické tvrze a barokní zámek
Kestřany jsou menší vsí v mokřinatých lukách při řece Otavě. Z historického hlediska upoutají unikátním zachovaným souborem dvou gotických tvrzí a barokního zámku.
Kestřany byly manským statkem příslušným ke Zvíkovu. Ves je prvně připomínána r. 1315 jako sídlo Alberta z Kestřan. V průběhu 14. století bylo zboží rozděleno na tři díly se samostatnými tvrzemi. Krom těchto tvrzí zde bylo v této době ještě několik samostatných statků se zemanskými rodinami. Horní tvrz získali Údražští z Kestřan, dolní tvrz potomci Albertovi, nazývaní Barochové z Kestřan. Před bitvou u Sudoměře r. 1420 snad sloužily křesťanské tvrze za nástup "železných pánů" proti Žižkovi. Roku 1491 koupil a opět sjednotil kestřanské panství Jindřich ze Švamberka a připojil jej ke Zvíkovu.
Horní tvrz byla postavena na mírném návrší patrně v 60. letech 13. století některým ze zvíkovských manů. Z té doby pochází tzv. purkrabství, obdélná budova volně stojící v severní části nádvoří, s dochovanými raně gotickými žebrovými křížovými klenbami, typickými pro písecko-zvíkovskou královskou huť. Do bývalého purkrabství vede sedlovitý portál.
Ve 14. a 15. století byla horní tvrz rozšířena. Počátkem 16. století byla přestavěna na goticko-renesanční hrádek. Při přestavbě bylo jádro tvrze obklopeno do obdélníku založenou hradební zdí s malou válcovou baštou v severovýchodním nároží. Ve středu východní strany a v jihozápadním nároží byly postaveny mohutné hranolové obytné věže (jedna s profilovaným gotickým portálem a dvěma vyčnívajícími prevéty, druhá s jedním prevétem) a vstupní jižní stranu uzavřelo nové palácové křídlo s velkým sálem v přízemí (sondami při rekonstrukčních pracích byla zjištěna bohatá fresková výzdoba) a kaplí sv. Maří Magdaleny, sklenutou sklípkovou klenbou. Kaple byla později změněna v černou kuchyni. Tvrz obklopuje příkop, původně napouštěný z Horního rybníka, a val. Dřevěný padací most, ústící do hrotitého portálu klenutého průjezdu v jižním palácovém křídle, nahradil v 18. století dnešní most kamenný. Tento hrádek byl zpustošený společně s celou vesnicí císařským vojskem roku 1619. Ještě v 17. století byla tvrz opravena.
Dolní tvrz (původně bezpochyby vodní) vznikla zřejmě na počátku 15. století, prvně je uváděna roku 1416. Mírně lichoběžníkový půdorys obklopuje hradební zeď zesílená v severozápadním nároží válcovou baštou. Uprostřed nádvoří stojí mohutná hranolová dvoupatrová obytná věž (původně měla hrázděné podstřeší). Z věže vyčnívají krakorce původního ochozu a cihelný prevet. Ve věži jsou okna se sedátky. Při východní hradbě stojí dlouhá přízemní obytná budova, přístupná gotickým portálkem (později užívaná jako sýpka a v 16. stol. částečně jako pivovar).
Po smrti Jana Viléma ze Švamberka roku 1651 zdědili Kestřany Paarové, kteří pravděpodobně na místě třetí tvrze postavili nový zámek, a to za Františky Polyxeny Paarové. Raně barokní zámek v jižní části areálu je obdélný, dvoupatrový, se dvěma krátkými bočními křídly. Průčelí má členěno vysokými pilastry a nadokenními římsami nese schwarzenberský znak. Na střední část kdysi navazovala okrasná zahrada a vinice. Zámek byl těžce poškozen zemědělskou výrobou.
Roku 1700 koupil tvrze i zámek Ferdinand ze Schwarzenberka a spojil je s protivínským panstvím. Po 1. pozemkové reformě převzal celý areál československý stát. V 80. letech byly obě tvrze stavebně zajištěny a započala jejich celková rekonstrukce. Okresní muzeum v Písku zde mělo po rekonstrukci umístit expozici o životě venkovského lidu a zemanů za středověku. Po roce 1989 byl projekt zastaven a patrně již nebude dokončen. Tvrze opět začínají chátrat. V současné době patří tvrze cca 30 vlastníkům a tím je manipulace s tímto majetkem prakticky nemožná.
