KOZEL - podrobně
Klasicistní lovecký zámek
Postaven až na konci 18. století, v době, kdy šlechta většinou nestavěla nové zámky, ale pouze upravovala stávající sídla. Stavebníkem byl Jan Vojtěch Černín z Chudenic (1746 - 1816), nejvyšší lovčí Království českého. Zámek vznikl jako reprezentační lovecké sídlo, na hony se sem sjížděla šlechta z celých Čech. V letech 1784 - 1789 postavena hlavní zámecká budova (V. Haberditz), v polovině 90. let 18. století přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna (I. J. N. Palliardi). V letech 1816 - 1945 zámek v majetku Valdštejnů, z nich Arnošt Valdštejn založil v roce 1859 v Plzni strojírnu, později odkoupenou E. Škodou. Hlavní zámecká budova nevýrazná, čtyřkřídlá, uzavírá ústřední dvůr. Vstup průjezdem (věžička) v severním křídle (bývalé byty pro služebnictvo), přízemní západní a východní křídlo (hostinské pokoje), patrové jižní křídlo (reprezentační místnosti). Další objekty dotvářejí zámecký areál do jednolitého celku, jsou patrové, symetricky umístěné, v nich např. galerie (bývalá jízdárna) a kaple. Před jižním křídlem terasa (výhled na Radyni a do kraje) se sochou zastřeleného jelena od I. M. Platzera ml. Původní zařízení z přelomu 18. a 19. století, zejména rokokové a klasicistní. Vnitřní výzdoba je dílem Antonína Tuvory (1747 - 1807); pracoval metodou al secco (malba na suché vápenné omítce), maloval nenáročné dekorace (květinové motivy) i rozsáhlé malby krajin. Prohlídkový okruh začíná vstupní expozicí s výkladem o historii zámku. Prochází se hostinskými pokoji v západním křídle (byly rozděleny přepážkou, za ní byl prostor pro sluhu). V tzv. Dámském salónu (zařízen ve stylu Ludvíka XVI.) nejcennější obraz na zámku - portrét šlechtického chlapce s psíkem od V. V. Reinera. Do jižního křídla se vstupuje halou, jejíž malby navozují iluzi zimní zahrady. Navazuje Kuřácký salón (sbírka dýmek), ložnice pro hosty (rokokové lůžko), toaletní pokojík, Lovecký salónek (renesanční zbraně), Kulečníkový sál, jídelna (holíčská fajáns z 18. století). Největší místností na zámku je Společenský salón s Tuvorovými malbami romantických krajin i scénami z antické mytologie. Prohlídka končí Modrým pokojem (vzácný toaletní stolek), ložnicí (též Zelený pokoj), hudebním kabinetem, Šedým pokojem, ranní jídelnou (sbírka miniatur) a pánskou pracovnou. V bývalé stáji rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami (v rekonstrukci). Na zámku uložena stadionská knihovna (7 993 exemplářů), nepřístupná. Anglický park upravil v 70. letech 19. století zahradník F. X. Franc, vysadil zde přes 6 000 stromů, rostou zde např. túje obrovské a liliovník tulipánokvětý. V parku též skleníky a dětský srub se zahrádkou. Bezbariérový přístup do celého objektu včetně parku.
