KRAVAŘE VE SLEZSKU

Vrcholně barokní zámek

Prvním doloženým majitelem vsi byl r. 1249 Vítek z Kravař. O zdejší vodní tvrzi je první písemná zmínka v listině o rozdělení opavského knížectví z r. 1377 a majitelem byl Václav z Kravař. R. 1420 ji Petr z Kravař prodal Mikuláši ze Šlevic a také tento rod se poté píše z Kravař. Tento rod držel panství až do r. 1575. Tvrz však byla v této době již značně zchátralá, takže byla postavena nová, renesanční a to na místě současného zámku. Až do r. 1636 se majitelé rychle střídali. Poté se stal majitelem Jakub z Eichendorffu. Jelikož byla tvrz r. 1645 vydrancována Švédy, nechal tvrz přestavět v l. 1649 1662 na honosný zámek. V l. 1721 1728 byl zámek upraven do dnešní vrcholně barokní podoby za Eichendorffů. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem obdélníkového nádvoří. Severní průčelí je zdobeno středním rizalitem s druhým polopatrem a štítem. Vstup má bohatě zdobený barokní portál. Fasády jsou zdobeny pilastry a římsami. V interiérech je bohatá štuková výzdoba. Součástí zámku je pozdně barokní také kaple s monumentální stropní freskou. Kolem zámku je anglický park. Eichendorfové drželi Kravaře až do r. 1782. R. 1742 připadlo celé Hlučínsko Prusku, jemuž náleželo až do r. 1920. Další úpravy zámku nechala provést Eufémie Rudzinská z Rudna v l. 1844 1853 a zasloužila se také o rozšíření knihovny. Po r. 1920 se stal majitelem stát, který zde zřídil hospodyňskou a hospodářskou školu. 21. ledna 1937 celý zámek kromě kaple vyhořel. V l. 1955 1971 proběhla na zámku rozsáhlá rekonstrukce. R. 1970 byla zpřístupněna vojensko-politická expozice "Ostravská operace". R. 1990 se stal zámek majetkem města a zřídil zde kulturní středisko a restauraci. Zámecké muzeum vzniklo r. 1996.