KŘIVOKLÁT

Gotický královský hrad — NKP

První písemná zpráva z roku 1110 (pravděpodobně dřevěný lovecký hrad českých knížat). Ve 13. století časté pobyty Václava I. a Přemysla Otakara II., přestavba na gotický kamenný hrad (válcová věž 42 m vysoká a palác s kaplí). Nejútlejší dětství zde prožíval Karel IV. (v letech 1319 - 1323), jako lovecký hrad byl s oblibou využíván Václavem IV. (postavena Prochoditá věž). Význačná přestavba za Vladislava Jagellonského - reprezentativní Velký sál a kaple. Za Habsburků sloužil jako státní vězení, v letech 1547 - 1563 či 1546 -1547 zde vězněn první biskup jednoty bratrské Jan Augusta a jeho pomocník Jan Bílek. V roce 1643 hrad vyhořel a po opravě ztratil někdejší výstavnost, byl jen správním centrem panství. V roce 1658 zastaven Schwarzenberkům, pak prodán Valdštejnům (1685 - 1733) a sňatkem přešel do držení Fürstenberků. Vyhledávaný cíl romantických malířů spisovatelů. Koncem 19. a počátkem 20. století rekonstrukce hradu (J. Mocker, K. Hilbert). Roku 1897 zřízeno v hradní věži muzeum. V roce 1929 hrad převzat státem. Křivoklát je dějištěm Jiráskova románu Mezi proudy. V siluetě hradu se výrazně uplatňuje válcová Velká běž (výška 42 m, průměr 12 m) a hranolová tzv. Prochoditá věž. Mezi nimi je trojkřídlý hradní palác s kaplí uzavírající nádvoří. Na Dolním nádvoří hejtmanský dům, studna s rumpálem, železná kašna a pokladna, odkud začínají prohlídky. Prostoru dominuje průčelí hradního paláce s pozdně gotickými obdélníkovými okny a arkýřem. Do vnitřního hradu vede průjezd s raně gotick. sediliemi. Z nádvoří vnitřního hradu vstup do tzv. Augustova a Bílkova vězení (mučící nástroje), do Velké věže (bývalá hladomorna) a expozice o historii hradu. Přes terasy (vyhlídky) vstup do severního (tzv. královnina) křídla hradu s muzejní expozicí a s fürstenberskou knihovnou (27 000 svazků). Největší prostorou hradu je tzv. královský či velký sál (původně ze 13. století, přestavěn v 15. století) s hvězdovou klenbou a pozůstatky fresek, druhý nejrozsáhlejší gotický sál po Vladislavském sále v Praze. Vedle rytířský sál, expozice zbraní apod. Pozdně gotická hradní kaple se síťovou klenbou, plastikami apoštolů, sediliemi a zejména s křídlovým oltářem (cenná řezbářská práce Korunování Panny Marie, bohatá síť fiál s baldachýny).