LÁNY - ZÁMEK - podrobně
Barokní státní zámek
Na příkaz císaře Rudolfa II. byla původní dřevěná tvrz v Lánech přestavěna na důstojný lovecký zámek pro císařskou rodinu. V roce 1652 byla stavba důkladně opravena a v rozích zabezpečena opěrnými pilíři. V roce 1732 byl zámek Valdštejnem znovu opraven a bylo přistavěno první patro. Do poloviny 18.století nebyl zámek obýván. V letech 1748 - 1750 prošla budova dalšími opravami a byl postaven kostel. Druhé patro se k zámku přistavělo v letech 1821 - 25. Do té doby střechu kryla pouze šindelová krytina a vchod do zámku byl ze severní strany. V roce 1849 byly zasypány valy kolem budovy. Roku 1903 bylo přistavěno podkroví a tři přilbovité kopule, na jižní straně portál až po střechu s hlavním vchodem. Podjezd s balkónem u portálu byl přistavěn až v roce 1921.
V roce 1785 byl založen lánský park. Růže a okrasné dřeviny byly dodány z věhlasného vévodského parku ve Wörlitz v Desavsku a mnoho cizokrajných konifer z Rottenhausu u Chomutova. Po roce 1873 vykoupil Fürstenberk čtyři hospodářství poblíž vstupní brány a na tomto místě nechal zřídit skleník pro cizokrajné rostliny a zelinářskou zahradu.
Jako první prezident Československé republiky bydlel v lánském zámku T.G.Masaryk. V Lánech je také pohřben společně se svou manželkou Charlottou, synem Janem a dcerou Alicí. Bydlel zde i prezident Edvard Beneš před rokem 1938 i po návratu z exilu. V době okupace zde také pobýval tzv. státní prezident Emil Hácha. Po roce 1948 zde občas bydleli prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Antonín Novotný. Chvíle odpočinku zde trávili i další prezidenti - Ludvík Svoboda a Gustáv Husák.
Lánská obora
Historicky doložený zájem českých panovníků o Lány se váže k 16.století. Císař Rudolf II.nechal přestavět lánskou tvrz v lovecký zámeček a i další panovníci tam pak často zajížděli. Nevýhodná byla skutečnost, že revír nebyl ohrazen a zvěř přecházela do smečenského revíru. I další majitelé panství se potýkali s úbytkem zvěře a pytláctvím. Hrabě Valdštejn nechal v roce 1713 oplotit všechny revíry v severním oblasti Křivoklátského panství. V té době to byla největší obora v zemi. V roce 1812 bylo rozhodnuto, že se dosavadní velká obora rozdělí na dvě menší. Vznikla tak Lánská obora s revíry Lány a Ploskov pro zvěř vysokou a Řevničovská obora pro zvěř černou. Revíry Novodomský, Hanský a část Luženského byly určeny pro nerušenou lesní kulturu a v těchto revírech bylo množství zvěře zredukováno na únosnou míru.
Dřevěné ploty obory přestaly plnit svůj účel a bylo přikročeno ke stavbě kamenné zdi z opuky na severní hranici obory od Pusté Dobré až k dnešní luženské lesní správě a pile. Stavba zdi trvala deset let, vysoká byla 2 metry a dlouhá 27 km. V Lánské oboře bylo chováno 500 - 600 kusů vysoké zvěře, z nichž mělo být ročně odstřeleno 30 - 40 jelenů a stejný počet starých laní. Život v oboře se řídil honebním řádem z 5.září 1817.
V lánské oboře je řada pamětihodných míst. Jsou zde dosud patrné rozvaliny hradu Jivna, který dal postavit panovník Václav I. O "Zajícově dubu" píše Alois Jirásek v díle Mezi proudy a situuje do těchto míst i divadelní hru Kolébka. Na Červené mýti je tzv. Dohodový dub. Pod ním sjednal prezident T.G.Masaryk s jugoslávským králem Malou dohodu. Na křižovatce cest k Červené mýti a na Klíčavu býval tzv.Masarykův kámen na památku toho, že touto cestou prezident Masaryk rád jezdil na koni a později kočárem. V lánské oboře se ještě nacházejí zbytky koněspřežné dráhy z Dejvic do Lán.
