LIBĚCHOV - podrobně
Vrcholně barokní zámek
Původní tvrz ze 14. století, v 2. polovině 16. století změněna v renesanční stavbu okrouhlého půdorysu, obklopenou širokým vodním příkopem. U vstupu do nádvoří byla na dvorní straně přistavěna štíhlá schodištní věž. V držení objektu se vystřídali četní majitelé, v roce 1709 přišli Pachtové z Rájova. Jan Jáchym Pachta pověřil arch. F. M. Kaňku přestavbou sídla na letní zámek. Uskutečnila se v letech 1720 - 1731 a na výzdobě zámeckého objektu se podílel M. B. Braun s dílnou a malíř V. V. Reiner. Koupí panství získal v roce 1801 podnikatel Jakub Veit, jeho syn Ant. Veit zval do Liběchova českou obrozeneckou společnost. V duchu klasicismu provedeny po roce 1811 některé úpravy a přestavby, potom ještě v roce 1855. Místnosti vyzdobil v letech 1838 - 1843 malíř J. Navrátil. Za dalších majitelů dochází k hospodářskému úpadku Liběchova. Zčásti jednopatrový zámek má podkovovitý půdorys, dominantu tvoří věž s bání. Uvnitř je nepravidelné pětiúhelné nádvoří. Hlavní vstup ze severní strany polokruhovou archivoltou, nad níž je trojdílné okno a výše trojúhelníkový štít. Přízemí pokrývá bosáž. Dvoupatrové zahradní křídlo s předloženým balkónovým portikem s jónskými sloupy, trojúhelníkovým štítem a plastikami, má ráz reprezentačního průčelí. Kaňka je přistavěl k původně renesanční podkovovité stavbě. Zároveň s barokní novostavbou byl upraven i starý objekt. Při nedávné rekonstrukci zámku odstraněno z věže novogotické cimbuří a vrácena původní barokní báň. Vlevo vedle zámku stojí bývalé konírny z roku 1781. V přízemní sale terreně namaloval J. Navrátil do 24 polí výjevy na motivy básně K. E. Eberta Vlasta. Původní nástropní malba V. V. Reinera Merkur se třemi génii byla patrně zničena při požáru roku 1811. Ve vedlejším, tzv. orientálním salónku (zatím nepřístupný) s dvojicí mohutných sloupů několik nástěnných maleb s chinoiseriemi, snad rovněž dílo Navrátilovo (uvádí se i Quido Mánes). Horní sál v patře (tzv. zimní jídelna) vyzdobil Svatbou Amora a Psyché V. V. Reiner; malba však musela být snesena, když se provalily podvaly (1855). Supraporty maloval opět Navrátil, od něho je i několik dalších maleb v místnostech 1. patra. Expozice Náprstkova muzea dokumentuje v přízemí islámské umění Předního východu a v několika sálech kulturu Číny, v patře pak se představí svou zručností lid Koreje, Japonska, Indie, Srí Lanky, Barmy, Thajska, Kampučie i Indonésie, dále současná tvář Asie a asijské hudební nástroje. Bezbariérový přístup do zámku a parku.
