BEČOV NAD TEPLOU

Barokní zámek a gotický hrad — NKP

Majestátní hrad na vysoké skále uprostřed hlubokého údolí nad řekou Teplou svými zámky sestupuje na skalnatý hřbet s malebně rozloženým městečkem. Počátek zdejšího osídlení najdeme v raném středověku, kdy na místě nynějšího kostela stávala celnice, střežící křižovatku důležitých zemských cest. Hrad v dnešní poloze se poprvé připomíná r. 1314 v souvislosti s českou kolonizací kraje jako sídlo českého rodu Hrabišiců z Oseka. Rod pánů z Oseka, později psaný z Rýzmburka, rozvíjel dolování cínu a v r. 1399 docílil povýšení obce na město. Hrad a rozsáhlé panství drželi tito pánové do počátku 15. století. Poté se majitelé často střídali; za husitských válek byl hrad vypleněn husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic. V r. 1495 koupili bečovské panství Pluhové z Rabštejna, kteří dále rozvíjeli dolování cínu a velice na něm zbohatli. Ve Slavkově si postavili výstavný dům, ve kterém občas pobývali. Kašpar Pluh z Rabštejna, který byl luteránského vyznání a patřil mezi nejmocnější muže v království, se postavil do čela prvního stavovského povstání proti Ferdinandovi I. Habsburskému. Po potlačení vzpoury byl zbaven všech hodností a majetku a před ztrátou hrdla uprchl do Míšně. I když se po nástupu nového panovníka směl do Čech vrátit, žil až do své smrti (v roce 1585) bez majetku a dřívějších hodností v Sokolově. Bečovské panství nadále sloužilo většinou jako zástava za dluhy císařské komory. Konec cínové prosperitě učinila třicetiletá válka, kdy byl hrad důkladně opevněn a obsazen vojsky. Po skončení války se celé panství, podobně jako královstí, dostalo do úpadku a rozkladu. Bečovský hrad byl nazýván "pustým" a musela být odstraněna značná část opevnění. Od r. 1624 jej drželi Questenberkové, za nichž byla postavena pozdně barokní zámecká budova s mostem přes bývalý hradní příkop. V r. 1752, kdy se císařovna vzdala korunních práv na Bečov, jej získali Kounicové. V r. 1813 koupil celé panství belgický vévoda Fridrich Beaufort-Spontini. V následujících letech byly místo starých nevyhovujících cest budovány nové silnice směrem na Plzeň, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, které slouží dodnes. Bečov se dokonce v polovině 19. stol. stal sídlem okresního soudu. Počátkem sedmdesátých let 19. stol. dal Beaufort zbořit veškeré domy u řeky pod hradem a na jejich místě zřídil park. V téže době byly prováděny některé stavební úpravy a bouralo se v rámci návrhů architekta Josefa Zítka. Po skončení 2. světové války bylo Beaufortům za aktivní spolupráci s nacisty panství zkonfiskováno a rozděleno různým uživatelům. Zámek sloužil jako škola, z Pluhovského paláce a hradu mělo být muzeum. V r. 1969 získal celý hradní a zámecký okrsek plzeňský památkový ústav a postupně se začalo rekonstruovat. Práce kulminovaly v r. 1996, kdy došlo k slavnostnímu zpřístupnění barokního zámku veřejnosti. Nejdříve se zde představila výstava západočeské gotiky, později byla z navrácených mobiliářů instalována zámecká expozice. Ta je nyní soustředěna do druhého patra, neboť celé první patro je věnováno unikátní prezentaci "nálezu století" - románskému relikviáři sv. Maura.