MILOTICE - podrobně
Původně renesanční zámek přestavěný do barokní podoby
Předchůdcem dnešního zámku byla starověká tvrz, která zde stála již ve 14. století. V roce 1400 obsadil Milotice uherský král Zikmund, za husitských válek se však tvrz stala střediskem moravských husitů. V letech 1553 - 1569 ji noví držitelé Fridrich Bartoloměj a Jan Jetřich ze Žerotína přestavěli na renesanční zámek. Nálezy zbytků gotické zdi s věží nedaleko dnešního zámku vyvolávají domněku, že dnešní stavba nenavázala přímo na původní areál tvrze. Její další úpravy provedli Serényiové v polovině 17. století. Brzy na to zpustošili zámek Tataři. Po barokní opravě roku 1705 vypálili zámek při svém vpádu kurucové. Další majitel Karel Antonín Serenyi svěřil obnovu svého sídla brněnskému staviteli Fr. Klíčníkovi, který zřejmě vedl stavbu podle projektu D. Martinelliho, možná i pod vlivem J. E. Fischera z Erlachu. Panství zůstalo majetkem Serenyiů do počátku 19. století, kdy jej sňatkem získali Seilernové-Aspagnové, jimž náležel až do roku 1945. Dnešní zámek má přibližně obdélníkovou dispozici s jižní stranou nepatrně zakřivenou, 4 křídla obklopují nádvoří, původně arkádové. Jednoduchý obrys rámují 4 nárožní věže. V zahradní části jej pak člení reprezentační schodiště do sálu v 1. patře. Hmotu ukončují mansardové střechy. Hospodářské budovy po obou stranách zámku svírají čestný dvůr, do něhož se vjíždí po mostě nad vodním příkopem, bohatě zdobeném sfingami, vázami a putti a zakončeném branou s pegasy. Dvůr, reprezentativní schodiště i zahradní terasu lemuje nízká zeď s vázami a kuželkovou balustrádou. Po hlavním zámeckém schodišti se vstupuje do reprezentativní místností v 1. patře, dekorovaných štukem od G. M. Fontany. Řada pokojů vrcholí sálem předků, jehož stěny pokrývají výpravné fresky F. Ecksteina z antické mytologie i nedávné minulosti. Kapli zdobí nástropní malba J. D. Mildorfera z poloviny 18. století. K zajímavostem zámku patří také knihovna s dobovými tisky ze 17. a 18. století.
