MORAVSKÝ KRUMLOV

Rozsáhlý renesanční zámek

Zakládací listina z roku 1279 hovoří o Heraltu z Obřan a o Vojslavu, purkrabím krumlovského hradu. Pány z Obřan vystřídali roku 1313 páni z Lipého, kteří prodali panství krumlovské roku 1369 pánům z Kravař. Ti hrad přebudovali na honosné středověké sídlo. Základ tvořil obytný palác s věží na jv. a u vstupu s kaplí. Po vymření krumlovské větve rodu a krátké vládě pánů z Cimburka se stává Krumlov roku 1447 majetkem Perolda z Lipé. Počátkem 16. století začal přestavbu hradu na renesanční zámek. Navrhl jej pravděpodobně arch. Leonardo Garda da Bisono. Během tohoto století dostal zámek prakticky dnešní podobu. Po bitvě na Bílé hoře postoupil císař panství valtické větvi rodu Lichtenštejnů. Po poškození Švédy byl hrad několikrát opravován. Poslední zásahy včetně zrušení hradního příkopu provedla kněžna Marie Eleonora v 18. století. V 19. století vznikl anglický park a interiéry zaznamenaly módní úpravy. Po Lichtenštejnech se hradu těsně před 1. světovou válkou ujal rod Kinských, v roce 1945 pak stát. Čtyřboká renesanční stavba se dvorem uprostřed. Hlavní jádro středověkého hradu dnes jižní křídlo zámku. Na jeho konci se vypímá mohutná hranolová věž. Zámecké nádvoří lemují po třech stranách ve třech podlažích typické arkády. Plastická výzdoba na pilířích a kartuších sleduje střídání toskánského, ionského a korintského řádu. Raritou je zvláštní arkádový schodišťový dvůr. Na severní straně se k hlavnímu traktu, zakončenému sedlovými střechami, připojuje nižší křídlové stavení se slunečními hodinami. Vnější fasáda je hladká. Vstup do areálu ohraničují hospodářské budovy. Původní renesanční zámecké interiéry doznaly značné změny v baroku (zejména štuková výzdoba rytířského sálu a kaple). Bezbariérový přístup do zámku a parku.