| Období | Majitel | Popis |
|---|
| 1241-1289 | Hron z Náchoda (z rodu Načeraticů) | Ve spojení s Náchodem poprvé 1254. Vybudoval pevný hrad (jádro dnešního zámku), zřejmě založil město Náchod. |
| - | Ješek starší Hronův syn | |
| asi do 1316 | Ješek mladší syn předešlého | Asi v r.1316 mu Náchod jej odňal král Jan Lucemburský v souvislosti se vzpourou části české šlechty proti němu. |
| asi 1316 asi 1325 | Jan Lucemburský - český král | |
| - | Hynek st., jinak Hajman z Dubé | poprvé uváděn k r. 1325, zemřel před r. 1353. |
| do 1367 | Hynek ml. z Náchoda a Dubé a Ješek z Náchoda a Dubé | asi do r. 1360 společně, pak již jen Hynek, který asi v r. 1367 Náchod prodal Anně kněžně Svídnické. |
| asi 1367 - 1390 | Anna kněžna Svídnická | |
| 1390 - 1391 | Půta z Častolovic | |
| 1391 - 1392 | Beneš Silný z Dubé | |
| 1392 - 1412 | Jetřich z Janovic | Zemřel bez dědiců; jeho zboží spadlo jako odúmrť na Korunu. |
| 1412 | Václav IV. - český král | |
| 1412 - 1414 | Jindřich Lefl z Lažan a Krakovce | Stoupenec a ochránce Jana Husa, dostal Náchod od krále Václava IV.; prodal jej s jeho souhlasem Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad výměnou za Bechyni. Listina o tom vydána 14. ledna 1415. |
| 1414 - ? | Boček z Kunštátu a Poděbrad | Stoupenec Jana Husa a kalicha. |
| ? - 1427 | Viktorín z Kunštátu a Poděbrad | Bočkův syn, hejtman Jana Žižky z Trocnova, po jehož smrti se připojil k pražanům; zemřel ve věku 25 let, dědicem rodového zboží se stal tehdy šestiletý Jiří z Poděbrad, pozdější český král. |
| 1427 - 1432 | Jan Holý (Holec) z Nemošic a Mikuláš Trčka z Lípy | Neví se, jakým způsobem se tito táborští hejtmani ujali držení Náchoda a sousední Homole, zřejmě úchvatem. |
| 1432 - 1437 | Jan Baštín z Porostlé | Původně Žižkův podhejtman, také působil v táborském a později v sirotčím vojsku; jak získal Náchod, nevíme, snad koupí od předešlých. |
| 1437 - 1445 ? | Jan Kolda st. ze Žampachu | Bývalý táborský hejtman, hradu a města Náchoda se zmocnil přepadem; asi v r. 1445 odešel z Čech a střídavě sloužil se svou rotou Řádu německých rytířů a polskému králi, na sklonku života se vrátil. |
| 1445 ? - 1456 | Jan Kolda ml. ze Žampachu | Syn předešlého, bakalář svobodných umění pražské univerzity; po ztrátě svých severních spojenců, jejichž hrady v r. 1447 rozbořili Slezané, se orientoval na Strakonickou jednotu a dostal se do střetu s Poděbradskou jednotou, a tedy také s Jiřím z Poděbrad |
| 1456 - 1458 | Jiří z Poděbrad | Nechal si od krále Ladislava Pohrobka potvrdit držbu náchodského panství a v dubnu 1456 oblehl a dobyl tři Koldova sídla hrady Rychmberk v Orlických horách, Náchod a tvrz Černíkovice; Jan Kolda uprchl. |
| 1458 - 1469 | Boček a Viktorín z Poděbrad | Synové krále Jiřího |
| 1470 - 1497 | Jindřich st. kníže Münsterberský | Syn krále Jiřího; náchodské panství od r. 1484 několikrát zastavil, naposledy v r. 14 97 na čtyři roky Janu Špetlovi ml. z Prudic, Žlebů a Janovic. |
| 1497 - 1532 | Jan ml. Špetle z Prudic, Žlebů a Janovic | Dědicové Jindřichovi neměli prostředky na vyplacení zástavy, a proto v r. 1500 Náchod Janu Špetlovi postoupili; jeho manželka podporovala české bratry, jimž v r. 1501 darovala zakoupený dvorec na sbor. |
| 1532 - 1533 | Hynek Špetle z Prudic, Žlebů a Janovic | Syn předešlého. |
| 1533 - 1534 | Vojtěch z Pernštejna a Pardubic | Koupil panství od předešlého. |
| 1534 - 1544 | Jan z Pernštejna a na Helfenštejně | Jinak Jan Bohatý, bratr, panství zdědil; v letech 1506-1516 a 1526 až 1528 nejvyšší komorník Českého království a v r. 1530 nejvyšší hejtman Moravského markrabství. |
| 1544 - 1548 | Zikmund Smiřický ze Smiřic | Koupil panství od Jana z Pernštejna. |
| 1548 - 1566 | Albrecht Smiřický ze Smiřic | Syn; jeho starší bratr Jaroslav byl v r. 1554 přijat s celým rodem do panského stavu v Českém království. |
| 1566 - 1586 | Hedvika Smiřická z Házmburka | Albrecht Smiřický odkázal své zboží synům Václavovi a Jaroslavovi rovným dílem; Náchod spravovala jako poručnice jejich matka Hedvika, dalšími poručníky byli jeho bratři Jaroslav a Jindřich. |
| 1586 - 1593 | Václav Smiřický ze Smiřic | |
| 1593 - 1614 | Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic | Syn předešlého |
| 1614 - 1618 | Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic | Syn Zikmunda Smiřického ze Smiřic a na Skalách, stal se dědicem veškerých statků rodu |
| 1618 - 1620 | Markéta Saloména Slavatová ze Smiřic | Po bitvě na Bílé hoře opustila zemi se svým synem Albrechtem a slabomyslným bratrem Jindřichem Jiřím (přes Vratislav); na krátkou dobu se vrátila při saském vpádu (1631), kdy navštívila také Náchod |
| 1621 - 1623 | panství Smiřických byla konfiskována a poté prodána | |
| 1623 - 1628 | Marie Magdaléna Trčková z Lobkovic | Se souhlasem Ferdinanda II. zůstala nekatoličkou (půjčovala mu peníze); v r. 1628 došlo k selskému povstání především z náboženských důvodů (rekatolizace na trčkovských panstvích), podíleli se také Novoměstští a Náchodští. |
| 1629 - 1634 | Adam Erdman hrabě Trčka z Lípy | Syn, velitel jízdy Albrechta z Valdštejna, 1628 povýšen do hraběcího stavu, přestoupil na katolickou víru, panství koupil do matky za 200 tisíc kop míšeňských, 1634 zavražděn v Chebu spolu s Albrechtem z Valdštejna a dalšími. |
| 1634 - 1656 | Ottavio kníže Piccolomini de Arragona, vévoda z Amalfi | Za platné a hrdinské služby císaři prokázané dostal panství od Ferdinanda II.; do knížecího stavu povýšen r. 1650, zemřel bezdětný. |
| 1656 - 1673 | Aeneas Sylvius kníže Piccolomini | Nezletilý vnuk Ottaviova bratra, panství spravoval jako poručník hrabě Pölting, od r. 1664 Ottaviova vdova kněžna Marie Benigna; kníže Aeneas (Eneáš) vládl sám něco přes rok, padl jako císařský plukovník v bojích proti Francii. |
| 1673 - 1712 | Vavřinec kníže Piccolomini | Mladší bratr předešlého; také za něho vládla kněžna Marie Benigna do r. 1679. |
| 1712 - 1742 | Jan Václav kníže Piccolomini | Vavřincův syn, na smyslech slabý, správa panství svěřena jeho matce kněžně Anně Viktorii, a to nejen za jeho nezletilosti, ale i později, po r. 1718, kdy se kníže Jan Václav chtěl ujmout vlády; od r. 1732 panství spravoval jeho bratr Octavius. |
| 1742 - 1757 | Octavius II. kníže Piccolomini | Poslední po meči z rodu Piccolomini de Arragona, od 1739 generál, zemřel v Hradci Králové. |
| 1757 - 1765 | Giovanni Pompeio kníže Piccolomini, hrabě z Cellano, jinak de Villa Nuova | Z příbuzné větve, na niž podle ustanovení knížete Ottavia I. přešel majorát. |
| 1765 - 1783 | Jose Parille kníže Piccolomini | Syn, za jeho nezletilosti ustanovena poručnicí matka Markéta Kateřina, rozená kněžna Caracciolli (do r. 1771), zemřel v Neapoli; za něho povstání poddaných (1775). |
| 1786 - 1791 | Josef Vojtěch hrabě Desfours | Vnuk knížete Vavřince, panství získal po třech letech soudních sporů a zadlužil je tak, že muselo být úředně sekvestrováno (1789). |
| 1791 - 1792 | František Antonín hrabě Desfours | Nemohl zaplatit dluhy a panství bylo prodáno ve veřejné dražbě. |
| 1792 - 1800 | Petr Biron vévoda Kuronský a Zaháňský | Koupil náchodské panství ve veřejné dražbě za 1 222 000 zlatých, 1795 se zřekl vlády v Kuronsku; uměnímilovný vévoda vedl nádherný dvůr, robotní povinnosti poddaných po vzoru komorních panství převedl na plat. |
| 1800 - 1839 | Kateřina Vilemína vévodkyně Zaháňská | Dcera předešlého, za její nezletilosti byl jejím opatrovníkem a vrchním správcem zemskou správou určený Josef hrabě Vratislav z Mitrovic; vévodkyně sehrála významnou roli při formování poslední protinapoleonské koalice v r. 1813. |
| 1839 - 1840 | Marie Pavlína kněžna z Hohenzollern-Hechingen | Sestra vévodkyně Kateřiny. |
| 1840 - 1842 | Karel Octavius hrabě z Lippe-Bisterfeld | Koupil panství za 2 100 000 zlatých stříbra a prodal je za 2 500 000 zlatých (vyhradil si na 10 let byt v ratibořickém zámku). |
| 1842 - 1860 | Jiří Vilém kníže Schaumburg-Lippe | |
| 1860 - 1906 | Vilém princ Schaumburg-Lippe | |
| 1906 - 1945 | Bedřich princ Schaumburg-Lippe | |
| 1945 - 1992 | Československý stát | |
| od r. 1993 | Český stát Památkový ústav v Pardubicích | |
