NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU

Renesanční zámek — NKP

Na místě dnešního zámku stával gotický hrad, zbudovaný v 2. polovině 13. století pány z Lomnice. Jeho pozůstatkem je válcová věž z lomového kamene. Hrad byl přestavován a rozšířen pozdně goticky, část stavby se později začlenila do renesančního zámku, který postavili v letech 1565 - 1578 Žerotínové, příznivci Jednoty bratrské. Od roku 1530 zde měla Jednota slavnou tiskárnu, v roce 1578 převedenou do blízkých Kralic. Po Bílé hoře prodal Karel st. ze Žerotína Náměšť svému příbuznému Albrechtovi z Valdštejna (1628), který ji za rok postoupil Werdenberkům. Od roku 1752 byl zámek v majetku Haugviců z Biskupic. Po požáru (1760) barokně přestavěn a upraven, odstraněny zbytky pevnostního charakteru. Vstup do zámku přes hluboký hradní příkop po kamenném mostě s plastikami a tzv. hodinovou věží. Nad bránou žerotínský znak a letopočet 1578. Za bránou leží 1. nádvoří uzavřené zdí s romantickým cimbuřím. Vlevo se zvedá dvoupatrové východní zámecké křídlo. Dvouramenné schodiště vede k bosovanému portálu se znakem Jana ze Žerotína a jeho dvou manželek. Vpravo od portálu tři hrotitá okna zámecké kaple. Vnitřní pravoúhlé nádvoří má na západní a na jižní straně arkády, dnes v obou patrech zasklené. Průčelí zdobí tesané znaky a různé emblémy. Kamenná kašna s Neptunem je dílem G. Gialdiho, snad autora projektu zámku. Venkovní fasády působí stroje, pročleňují je pouze okna a zdobí psaníčková sgrafita. Celek připomíná vzhled italských kastelů. V 1. patře zámku je vedle vybraného nábytku, obrazů, lustrů, porcelánu, cínu, koberců a kachlových kamen, zejména sbírka historických tapisérií od renesance do 19. století (celkem 24 kusů) - např. ukázka vlámské renesanční verdury z let 1540 až 1550, figurální nástěnné koberce vrcholového baroka, pozdně barokní série z francouzského královské manufaktury v Beauvais, pozdně barokní vlámská verdura, francouzské rokokové koberce (grotesky) a nástěnný koberec z 19. století, dokládající úpadek tohoto umění. Manýristické štukové obrazce na klenbě zámecké knihovny vyplnil Carpoforo Tencalla freskami s mytologickými a alegorickými náměty.