NAPAJEDLA - podrobně
Pozdně barokní zámek
O výstavbu nového zámku v Napajedlech se zasloužila dcera Františka Antonína Rottala (+ 1762) Marie Anna, provdaná za Quidobalda z Ditrichštejna. Stavba zámku započala roku 1764 a dokončena byla přibližně roku 1769. Autorem stavby byl architekt F.A. Grimm. Předlohou mu bylo francouzské baroko. Zámek byl postaven na skalnaté vyvýšenině v jižní části městečka na volném prostranství.Jedná se o volně stojící trojkřídlou budovu ve tvaru písmene U. Vchod s hlavním schodištěm je na východní straně. Přízemí je prolomeno dvěma bočními pravoúhlými vchody, nad vchody v kartuších jsou rodinné erby Rottalů a Ditrichštejnů.
V celé dvouposchoďové budově bylo, kromě pokojů služebních a příslušenství, více než 50 obytných místností, kaple, velký okrouhlý sál a tzv. zrcadlový sál, na jejichž výzdobě se podílel zejména sochař Ondřej Schweigel.
Zámek zdědila hraběnka Marie Terezie Monte žAbbate (1772-1824), provdaná za hraběte Jana Ludvíka Kobenzla (1753-1809), pozdějšího rakouského diplomata a státníka. Jako další majitelé následovali Stockautové a Batazziové. Baltazziové drželi zámek až do roku 1935, kdy jej koupil Baťa.
Po roce 1945 byl nový zámek upraven zčásti na bytové jednotky a byla sem umístěna učňovská škola n.p. Fatra (byla majitelem budovy). K zámku patřily také hospodářské budovy, konírny, a užitková zahrada se skleníky, dnes většinou přestavěné. V 50. letech 20. století zde byly přistavěny budovy pro závodní klub (nijak nenarušující vzhled zámku).
Kolem zámku se rozprostírá rozsáhlý park, zčásti ve francouzském, zčásti v anglickém stylu. Se zámeckou zahradou sousedí hřebčín, proslulý chovem anglických plnokrevníků, založený někdejším držitelem zámku v 80. letech 19. století Aristidem Baltazzim, který zde od roku 1888 pořádal proslulé dražby koní (až do roku 1918).
