POŘEŠÍN - podrobně
Zřícenina gotického hradu
Hrad byl vybudován na skalnatém ostrohu nad řekou Malší na přelomu 13. a 14. století nejspíše Bavorem III. ze Strakonic. Před rokem 1312 byl na hradě purkrabím Jan z Vracova, r. 1312 se připomíná Přibek z Pořešína jako jeho nástupce. Brzy po tom, někdy kolem r. 1315, vyměnil Bavor nový hrad Pořešín se svými vzdálenými příbuznými Vernéřem, Rackem a Přibíkem z Vitějovic za jejich hrad Vitějovice, který připojil k svému bavorovskému panství. Řečení bratři byli předky pánů z Pořešína, jejichž erbovním znamením byla střela, jako u Bavorů ze Strakonic. Za jejich nástupců, bratrů Markvarta, Přibíka a Ješka, patřilo k hradu 11 vesnic. Markvartovým stejnojmenným vnukem pořešínská větev vymřela před r. 1423. Po smrti Markvarta, posledního pána z Pořešína, připadl hrad králi Zikmundovi jako odúmrť a po r. 1434 jej získal Oldřich z Rožmberka, který dal hrad ihned rozbořit, aby se nestal opěrným bodem jeho protivníků z řad kališnické šlechty. V roce 1457 se Pořešín uvádí jako "Castrum ruptum" tedy hrad pustý. V popisu novohradského panství z r. 1541 se opět připomíná hrad Pořešín jako pustý, v r. 1579 Kryštof ze Švamberka prodal Oldřichu mladšímu Svatkovskému z Dobrohoště jen ves Pořešín.Dosud jsou patrné trojí příkopy, které dělily opevněné místo na dvě předhradí a vlastní hrad. V jeho severní obvodové hradbě stávala u vstupní brány čtverhranná věž a naproti ní, při jižní bráně, palác. Obě předhradí byla na západní straně. Do dnešní doby se zachovaly malé zbytky zdí, která jej obklopovala ve tvaru pětihranu, torzo čtyřhranné věže, střežící vstupní bránu a zříceniny paláce s vylámanými okny a zlomek gotického portálu.
