PTENÍN - podrobně
Barokní zámek
Ptenín býval zbožím svatojiřského kláštera na Pražském hradě a připomíná se poprvé v r. 1227. Ve 14. století se dostal do soukromého držení a byl rozdělen na řadu zemanských statků. V r. 1379 se tu jako majitelé uvádějí vladykové Albert, Vyšemír, Olbram, Petr, zvaný Pardus, Ješek, Sezema a Budivoj. Později došlo k sjednocení všech částí vsi a zdá se, že v 30. letech 15. století získali Ptenín Olbramovi potomci, kteří se psali z Kamenice a byli spřízněni s rozvětveným rodem Drslaviců. Jako první z nich se uvádí Bozděch, jenž v r. 1450 vlastnil ves Křenice. Jeho pravnuk Petr Bozděch z Kamenice odkázal r. 1535 ptenínský statek, k němuž patřila tvrz, která se tehdy poprvé výslovně připomíná, a ves Ptenín s dvorem, Přetín, díl Strýčkovic, Výšova (u Přetína), Újezda a ves Bolkov, svému příbuznému Václavovi Pětipeskému z Krásného Dvora. Ten prodal v r. 1548 Ptenín s příslušenstvím Bohuslavovi staršímu Videršperkarovi z Vidršperka za 5800 kop grošů míšeňských.
V té době byla asi stará tvrz přestavěna v renesančním slohu. Podle popisu z r. 1688 zde byl sklep, kuchyň a v ní pec, dále spižírna a konírna, v patře veliká světnice, kancelář, komora, místnost pro hosty a další. Místnosti v přízemí byly klenuté. Není jasné, zda popis, hovořící o dvou částech, jedné staré a druhé nové, zachycuje ještě stav z renesanční výstavby, nebo jestli byla podniknuta další, již raně barokní renovace.
Po Bohuslavovi zdědil Ptenín jeho nejmladší bezdětný syn Mořic, který zemřel r. 1607; o jeho statek se rozdělili synovci Bohuslav a Kryštof. Ptenín s tvrzí získal Bohuslav, jemuž byly pro účast v českém stavovském povstání z l. 1618-1620 konfiskovány. Statek byl odhadnut a prodán za 13 810 kop grošů míšeňských jeho manželce Anně Vidršpergárové, rozené Černínové z Chudenic. Jejich synové Václav Protiva a Mořic Karel si r. 1646 rozdělili statek na dvě části. Po několika dalších majetkových převodech získal nakonec část Ptenína v r. 1728 hrabě Ferdinand Morzin, majitel Dolní Lukavice, a v r. 1738 i jeho zbytek.
Ferdinand Morzin dal krátce poté přestavět dosavadní renesanční tvrz v barokní zámek. Často se uvádí, že s největší pravděpodobností si k tomu povolal plzeňského architekta Jakuba Augustona mladšího, který mu stavěl zámek v Dolní Lukavici. To je ovšem takřka vyloučeno, protože při odhadu z roku 1738, tedy z doby, kdy Auguston již byl mrtev, je stále ještě popisována stará a nová část zámku. Nepochybně proto došlo až po roce 1738 k přestavbě, která stavbě vtiskla její dnešní vzhled.
Ptenínský zámek se skládá ze dvou vývojově odlišných budov, staré a nové. Severní část je vlastně renesanční tvrz ze 16. století, přizpůsobená barokní novostavbě. Tato renesanční část má půlkruhově prolomený klenutý vjezd, vedle něho je čtverhranná, mírně vystupující bašta s klenutou síní, vedle ní je pak jednopatrové stavení. Na tuto starou část navázal barokní architekt dvoukřídlou jednoposchoďovou budovou o půdorysu písmene L. Jižní průčelí má 11 okenních os, v jeho středu vystupuje mírný rizalit, nad nímž se bohatě profilovaná korunní římsa rozlamuje v trojúhelníkovitý štít. V mansardové střeše je po každé straně vikýř a uprostřed vystupuje jehlancovitá věžička. Fasáda je rozdělena jednoduchou pásovou patrovou římsou. Okna mají jednoduchou šambránu, jež je nahoře lemována zalamovanou lištou s kapkami. K horním rohům lišty přiléhají voluty. Okna jsou zakončena nadokenní římsou nadzdviženou střídavě do segmentu a trojúhelníku. Pod poprsníkem je jednoduchá parapetní výplň. Přízemní okna mají prosté ostění se zdůrazněným klenákem. Vpravo od rizalitu je prolomen oválem zaklenutý vchod, jehož ostění je ploché, vyložený vrcholový klenák prochází i patrovou římsou. Východní křídlo má 8 okenních os, ve střeše je vikýř s oválným otvorem, zakončeným trojúhelníkovým štítem. Vnitřek zámku je jednoduchý. Sál v prvním patře má plochý strop. Na jeho zdi byla vyobrazení panských dvorů (Ptenín, Ježovy, Křenice, Přetín, Výšov, Bolkov a Háje). Zámek sloužil za obydlí úředníků, občasně jako lovecký zámek vrchnosti.
Po roce 1945 byl v majetku MNV, dnes je majetkem obce a slouží pro bytové účely.
