ROUDNICE NAD LABEM - podrobně
Raně barokní zámek - zámecká jízdárna
Původně stávala na místě zámku románská falc pražských biskupů z doby po roce 1190, zčásti zachovaná v suterénu sz. nároží dnešní stavby. Byla to podélná stavba, zpevněná podle francouzských vzorů v nárožích a po stranách polo- a třičtvrtěválcovými plnými věžicemi. V polovině 14. století byla falc prodloužena na východní straně a ukončena mohutnou válcovou věží. Z roudnického hradu zasahovali pražští arcibiskupové do osudů celé země, ať to byl Jan z Jenštejna, Zbyněk Zajíc z Hazmburku či Konrád z Vechty, který na zdejším synodu v roce 1421 vyhlásil čtyři artikuly pražské. V roce 1421 byla Roudnice zastavena Janu Smiřickému a tím se natrvalo dostala do rukou světské šlechty. Roku 1467 byl hrad obležen a dobyt vojskem krále Jiřího a změnil se ve zříceninu. Teprve asi od roku 1540 se začalo s nejnutnějšími opravami, více v nich pokračoval Vilém z Rožmberka. Václav Eusebius z Lobkovic dal starý hrad zbořit a na jeho místě postavit zámek podle projektu Františka Carattiho (1652). V díle pokračoval v letech 1665 - 1667 Carlo Orsolini a podle pozměněných plánů jej dokončil roku 1684 Antonio della Porta. V jv. nároží zřídil kapli, v jz. nároží hlavní sál. V majetku Lobkoviců byl zámek až do zestátnění. Zámecká budova má tři dvoupatrová křídla kolem téměř čtvercového nádvoří, jižní stranu uzavírá nižší křídlo s arkádami, v jeho středu je vestavěna věž se vstupní bránou. Věž, dole čtyřboká, je v horních dvou patrech osmiboká a ukončená kupolí s lucernou. Na průčelích se zachovala původní polychromie, obnovená v letech 1956 - 1959. Ze tří stran zámek ještě obklopuje příkop. Na zámeckých nárožích, kromě jv., jsou čtyřboké bastiony s terasami. Kolem zámku zeď. Téměř ze všech stran je obklopen parkem s jehličnany a listnáči. V zámku je na 180 pokojů a dalších místností. Lobkovicové zde nashromáždili bohatou knihovnu, sbírku hudebních nástrojů, zbraní, fajánsí, porcelánu, nábytku a neobyčejně hodnotnou obrazárnu. Všechny sbírky byly ze zámku odstěhovány.
