CUKNŠTEJN - podrobně
Pozdně gotická tvrz
Cuknštejn je pozdně gotická tvrz na vyvýšenině nad řekou Stropnicí v samém závěru romantického Terčina údolí. Je to jedno z nejzachovalejších vladyckých sídel v českých zemích a zároveň vzácný příklad přechodového článku mezi zemanskou tvrzí a panským hradem.
První dosud známé písemné zprávy o tvrzi jsou z roku 1491 kdy byla vlastněna Vilémem Pouzarem z Michnic na půdě příslušející k statku Světví (již r. 1491 se psal "sezením na Cuknštejně"). Podle archeologických nálezů je ovšem sídlo starší. Vilém Pouzar byl příslušníkem drobné venkovské šlechty, která až na výjimky nedosáhla význačnějšího postavení. Po jeho smrti (r. 1496) zdědil tvrz s dvorem a třemi vesnicemi synovec Oldřich Pouzar. Ten vládl na Cuknštejně v l. 1496 - 1545 a pouze on z celého rodu měl význačnější postavení jako úředník na Pražském hradě. Když r. 1545 zemřel, došlo k dělení pozůstalosti a syn Svojše převzal r. 1549 Cuknštejn.Pro zadluženost zřejmě Svojše Cuknštejn prodává roku 1567, proto nemáme zprávy o Cuknštejně při dělení majetku po jeho smrti. Od roku 1572 je znám jako majitel statku Pavel Boubínský z Újezda. Po něm r. 1597 sídlil na Cuknštejnu Jiří Kába z Rybňan s manželkou Dorotou, dcerou Pavla Boubínského(Kábové z Rybňan vlastnili též Červenou Lhotu). Za českého stavovského povstání v l. 1618-1620 se Jiří Kába uchýlil se svou početnou rodinou do Třeboně, kde r. 1620 zemřel. Opuštěný hrádek byl ještě r. 1619 zabrán, vydrancován a zpustošen císařskými vojsky a v únoru 1620 jej císař Ferdinand II. daroval hraběti a císařskému generálu Karlu Bonaventurovi Buquoyovi jako součást novohradského panství, jíž zůstal až do r. 1945, kdy se stal státním majetkem. Po roce 1945 bylo v tvrzi zřízeno několik bytů a tvrz byla převedena do vlastnictví města Nové Hrady. V nedávné minulosti byl rodem Buquoyů podán restituční nárok na panství Nové Hrady (ke kterému patřila i tvrz Cuknštejn), ale žádný majetek navrácen nebyl. Zchátralá tvrz byla nabízena městem Nové Hrady k prodeji. Město Nové Hrady prodalo tvrz panu Tomáši Pekovi.
Opevnění tvoří kromě obvodního zděného příkopu sevřená centrální dispozice vlastních obytných budov výrazně pevnostního charakteru kolem uzavřeného čtvercového dvora s jediným vjezdem a vchodem v předním traktu. Do tvrze se vstupovalo přes dnes zčásti zasypaný příkop a padací most. V bráně jsou zachovány vpadliny pro padací most. Tvrz obklopoval hluboký zděný příkop, na třech stranách dochovaný, uzavřený po obvodě kamennou zdí a valem zpevněným v nárožích půlkruhovými, patrně z hlíny nasypanými baštami. Silné zdi budov jsou z lomového kamene, omítané a na vnějším obvodu zpevněné mohutnými opěrnými pilíři. Pevnostnímu charakteru odpovídají také malá okna, nepravidelně rozhozená po obvodních zdech a sloužící spíše jako střílny. Větší špaletová okna průčelního paláce nahradila starší stejné velikosti, členěné kamenným křížem. Průčelní dvoupatrové vstupní křídlo na jižní straně předstupuje v celé své šířce a jeho středem prochází valeně sklenutý průjezd s dvěma gotickými branami. Po stranách průjezdu jsou dva klenuté prostory. V severozápadním rohu byla ke tvrzi přistavěna někdy v 16. stol. dvoupatrová osmiboká věž a nově prolomena 3 široká okna nad sebou v přilehlém jižním traktu. Celá budova si až na menší barokní úpravu místností a oken ve 2. patře vstupní budovy ponechala neporušený pozdně gotický ráz. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století vznikly i stávající krovy spolu se dřevěnými stropy. Místnosti v přízemí jsou klenuté a sloužily též k bydlení .Do 1. patra se vystupuje po jednoramenných schodištích v rozích severního traktu, která vedou na kamennou pavlač, nesenou segmentovými oblouky na pilířích. Místnosti v patře mají ploché stropy, až na sál v severním traktu, který je zaklenut křížovou klenbou s hřebínky. Na jižní části tvrze je dodnes patrná červenobílá bosáž.
Při nejnovějších úpravách tvrze prováděných v současné době novým vlastníkem na tvrzi Cuknštejn bylo nečekaně objeveno gotické okno s lomeným portálem a figurální freskovou výzdobou špalety. Jedná se o vyobrazení světice s atributem kolovratu (rozpoznatelná je svatozář, nakloněná hlava, rukávy, plášť, dekolt, draperie sukně), a asi sv. Josef na druhé straně (viditelný pouze v obrysu - svatozář, plášť, poutnická hůl, špičatá obuv). Vnější omítková pasparta okna a její plastická a malovaná výzdoba dochována z 90 %. Vzhledem k situaci východ západ jde se vší pravděpodobností o dřívější kapli. Jedná se o unikátní nález v prostředí tvrzí v celém českém regionu. Kružba okna je bohužel odsekána za dřívějších přestaveb.
Tvrz má v současné době opravený krov s pálenou krytinou bobrovkou a restaurované omítky na nádvoří. Dále byly částečně opraveny dřevěné stropy. Během rekonstrukčních prací byly objeveny další architektonické detaily: zbytky osvětlovacích krbečků, další střílny a okna, zazděný kamenný portál, odvodnění nádvoří.
Tento text recenzoval, doplnil svými poznatky a ověřil správnost údajů p. Tomáš Pek - vlastník tvrze. Děkujeme za spolupráci.
