ŠTERNBERK

Romantický hrad — NKP

Zdeslav ze Šternberka, který založil ve 13. století hrad Šternberk v Čechách, dostal za své služby králi Václavovi I. zdejší území na úpatí Jeseníků. Tak i zde vznikl stejnojmenný hrad s městem. O rozšíření Zdeslavova hradu se přičinil především Albert II. ze Šternberka, významný diplomat a rádce Karla IV. Vybudoval mimo jiné hradby a kapli. Po jeho synovi Petrovi získali majetek páni z Kravař. Za husitských válek byl hrad silně poškozen. Obnova měla několik etap. Koncem 15. a začátkem 16. století si zdokonalení vojenské techniky vynutilo změny v opevnění. Vyrostlo také nové předhradí s hospodářskými a správními budovami. Roku 1538 hrad i město vyhořely. Jejich obnova a přestavba už nesla renesanční prvky. V době předbělohorské se dostalo panství do rukou Münsterberků a zůstalo v nich i po roce 1620. Hrad utrpěl švédskými vpády za třicetileté války. Pozdější barokní zásahy, prováděné Lichtenštejny, už tvářnost hradu neovlivnily. Konečnou podobu mu dal až Jan II. z Lichtenštejna (1858 - 1929), který po prusko-rakouských válkách pozdvihl hrad z trosek. Poslední zhoubné zásahy z působila 2. světová válka. Z nejstarší stavby se kromě zbytků opevnění a zdí hlavního paláce zachovala mohutná okrouhlá věž z hrubého lomového zdiva. Původní hradní palác s ní spojovaly padací dveře v 1. patře, dnes tady vede úzká visutá chodba. Palác se skládá ze dvou částí. Starší obdélné křídlo od sv. k jz. zakončoval kdysi mohutný šikmý nárožní pilíř, dnes pohlcený vnější nepravidelnou renesanční přístavbou sledující půdorys hradeb. Na palác, prodloužený do tvaru L a opatřený renesančními pravoúhlými okny, arkýři a sedlovou střechou, navazuje kolmo gotická kaple s převýšeným štítem, věžičkou a trojbokým arkýřovým uzávěrem. Dodatečně přistavěná chodba s nástupním schodištěm na straně do nádvoří proniká až do nejstarších zbytků gotického hradu. Horní budova předhradí s mostem, která tvoří vstupní část do vlastního jádra, je renesanční. Před ní se ve svažitém terénu rozkládá velký dvůr, obklopený hospodářskými a správními budovami a spojující hrad s městem. Nejzajímavější jsou nesouměrné prostory renesančního paláce. 1. patro má vzácně zdobené hřebínkové klenby s hustou sítí rozmanitých obrazců a kamenickým ostěním oken a dveří. Pozoruhodný je zejména tzv. Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdech. Dřevěné vyřezávané stropy Rytířského sálu, Velké ložnice a dalších místností byly převážně obnoveny v 19. století. Kaple má téměř čtvercovou loď a užší kněžiště s křížovými klenbami. Na stěnách se zachovaly zbytky maleb ze 14. století, původní vybavení však pouze částečně. Vzácný je soubor kamenných detailů, dále četné dřevěné sochy, deskové obrazy, malby na skle a sbírka loveckých trofejí. Celek doplňují kožené tapety.