ŠVIHOV

Gotický vodní hrad — NKP

Hradní jádro se vstupní věží. Kolem tohoto jádra byl druhý vodní příkop.

Zřejmě již koncem 12. stol. bylo ve Švihově prosté zemanské sídlo, pravděpodobně tvrz, postavená na vysokém návrší nad řekou Úhlavou. Ta ale záhy zanikla. Na místě dnešního rozlehlého hradu Švihova postavil patrně Vilém ze Švihova, připomínaný poprvé v r. 1342, v 1. pol. 14. století tvrz. Půta Švihovský, připomínaný poprvé r. 1472 jako pán na Švihově, zastával významný a výnosný úřad nejvyššího sudího Království českého a r. 1473 získal od krále Vladislava II. právo ke stavbě několika hradů na svých panstvích. Tohoto práva využil již r. 1480, kdy dal novou švihovskou tvrz zbořit a na jejím místě začal stavět rozsáhlý a pevný hrad. Hrad Švihov získal na svou dobu značně dokonalé opevnění, přizpůsobené již dělostřelecké palbě. Stalo se tak opět za účasti Benedikta Rejta. Stavba byla dokončena kolem r. 1530. Opevnění hradu bylo doplněno důmyslnou soustavou vodních příkopů, napájených řekou Úhlavou. Po třicetileté válce (r. 1655) nařídil císař Ferdinand III., aby byl Švihov zbořen, aby se nemohl stát útočištěm nepřítele. Dík intervencím a oddalováním demolice zůstal hrad ušetřen a zbořena byla jenom Zlatá bašta a severní a východní část vnějšího opevnění. Po koupi švihovského panství Černíny přestal sloužit Švihov jako sídlo vrchnosti a chátral. Z obou paláců byly zbudovány sýpky. Od r. 1949 byl hrad postupně rekonstruován zpět do své původní podoby a po archeologickém průzkumu byly i náznakově obnoveny základy opevnění hradu.