TEPLICE - podrobně
Klasicistní zámek
Podle nejstarších historických pramenů založila zde královna Judita, 2. manželka českého krále Vladislava II., v letech 1158 - 1164 ženský benediktinský klášter. Ten tvoří základ nejstarší části zámku. Za husitských válek vyplenila klášter míšeňská vojska, majetek přešel do rukou světských feudálů, nejprve Jakoubka z Vřesovic, později Johany z Rožmitálu, 2. manželky Jiřího z Poděbrad, která zde dala zbudovat tvrz. Na konci 15. a v 16. století střídání majitelů. V roce 1547 začal Volf z Vřesovic stavět hlavní část budovy dnešního zámku. Renesanční podobu mu dal Radslav Vchynský (zemřel roku 1619, jeho synovec a dědic panství Vilém byl zabit roku 1634 v Chebu s Valdštejnem). Císař Ferdinand II. daroval pak zámek Janu hraběti Aldringenovi. Sňatkem (roku 1637) přešel na rod Clary-Aldringenů, kteří založili slávu Teplic jako lázní a zasloužili se o klasicistní podobu zámku i města. Původní francouzskou zahradu změnili v anglický park. Stavební vývoj byl dovršen romantickými úpravami. Trojkřídlá stavba otevřená do nádvoří. Po pravé straně hlavního vstupu jí dominuje věž romanticky upravená na počátku 19. století, přibližně v téže době jako zámecký kostel Povýšení sv. Kříže, který jí tvoří protějšek připojený k levému nároží budovy. Na křídlo s věží se napojuje budova zámeckého divadla. Levý trakt přechází v hospodářské budovy pravděpodobně renesančního původu, které jej propojují s nejstarší částí areálu - zbytky středověkého kláštera. Na stěně středověké budovy byla odhalena románská okna. Hlavní průčelí má jednoduché členění 3 mělkými rizality. Postranní zakončují trojúhelníkové štíty, střední zdůrazňuje balkón. Dvorní fasáda bosovaná, prolomená arkádami, v přízemí otevřenými. V patrech jsou prosklené a jednotlivá pole oddělená pilastry toskánského řádu. Patrové divadelní křídlo bylo vystavěno v duchu ušlechtilých klasicistních forem se zahradním průčelím ve stylu antikizujícího templu.
