TŘEBÍČ - podrobně
Benediktinský klášter přestavěný na renesanční zámek
V roce 1101 založila údělná knížata Litolt Znojemský a Oldřich Brněnský benediktinský klášter. V polovině 13. století byl přestavěn v pozdně románském a raně gotickém slohu v mohutnou pevnost. Z této stavby zachována bazilika sv. Prokopa, dále část sklepních prostor a obvodního zdiva dnešního vlastního zámku a několik věží pojatých nyní do budov předzámčí a ohradní zdi na jižní a východní straně areálu. Za husitských válek klášter ovládli husité. V roce 1468 se dobře opevněného kláštera, který stál na straně Jiřího z Poděbrad a byl hájen jeho synem Viktorinem, zmocnil po třítýdenním obléhání uherský král Matyáš Korvín. Pak měnil zástavní držitele: Pernštejnové nechali zbořit část opevnění, Černohorští z Boskovic roku 1525 vyhnali z kláštera poslední mnichy. Konečně v roce 1557 získali klášter Osovští z Doubravice a v 2. polovině 16. století zahájili renesanční přestavbu na zámek Třebíč. Kostel byl změněn na pivovar. Na přelomu 17. a 18. století přestavěli Valdštejnové (1629 - 1945) zámek barokně. V letech 1725 - 1737 byl též opraven a barokně upraven zpustlý kostel (architekt F. M. Kaňka). Předzámčí uzavřeno na severu a západě renesančními budovami, v nichž je hlavní vchod do areálu. Vlastní trojkřídlá zámecká budova uzavírá s bazilikou téměř čtvercové nádvoří. Z budovy vystupuje směrem k jz. boční křídlo. Nejcennější částí areálu je pozdně románská bazilika s pozoruhodným vstupním portálem. Pozoruhodný mramorový sál se štukovou výzdobou a nástěnnými malbami a pokoje se štukovou výzdobou.
