VRANOV NAD DYJÍ - ZÁMEK

Barokní zámek — NKP

Vranov byl vybudován jako jeden z nejvýznamnějších hradů podyjské obranné soustavy při jižní hranici země ve skalnaté zalesněné krajině. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). Roku 1323 dostal Vranov nad Dyji do zástavy Jindřich z Lipé a roku 1422 v léno rod Lichtenburků. V průběhu 16. století střídal hrad často majitele. Získali jej postupně koupí nebo odkazem pánové z Boskovic v roce 1516, z Pernštejna v roce 1525, z Lomnice roku 1528, z Krajku v roce 1552, Čertorejští roku 1558, z Dietrichsteina v roce 1570 a nakonec Hanuš Volf Strein ze Schwarazenavy roku 1601. Už tehdy a zejména v 17. století Vranov začal chátrat. Za třicetileté války jej obléhali a poškodili Švédové a zkázu dovršil požár v roce 1665. Teprve Althannové svou radikální přestavbou, započatou roku 1687, vtiskli sídlu barokní podobu. Projekt vypracoval J. B. Fischer z Erlachu, přestavba trvala cca 100 let. V roce 1793 získal nakrátko Vranov pražský advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu, potom přešel zámek do vlastnictví dvou spřízněných rodin polského původu: Mniszků v roce 1799 a Stadnických roku 1867. Na počátku 2. světové války jej dostal jako konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. Původní podoba středověkého hradu je rozpoznatelná jen v hrubých rysech. Na jižní straně ostrohu se dochovala část hradebního zdiva a tři hranolové věže, v jz. předhradí pak mohutná věž, obklopená dnes užitkovými renesančními budovami, pseudogoticky upravenými. Centrem nového zámku je stavba oválného půdorysu, zaklenutá kupolí s mansardovou střechou kopírující vnitřní sál předků. Na jejím místě stávala původní hradní kaple. Na západní část sálů předků navazují tři křídla obytných místností, obklopující nádvoří, uzavřené terasou s výhledem do údolí a na město v podhradí. Západní trakt je spojen s objekty vytvářejícími další nádvoří v předhradí. Mosty přes zbytky příkopu jej propojují se vstupní branou. K zámeckému areálu se ještě připojuje kaple Nejsvětější Trojice, vybudovaná na centrálním kruhovém půdorysu (v letech 1698 - 1700) a vytvářející ve své siluetě druhou dominantu zámku. Interiéru stejně jako exteriéru dominuje sál předků s galerií rodu Althannů. Italští mistři doplnili prostor reliéfní výzdobou s alegorickými výjevy. Vrcholem je freska Jana Michala Rottmayra se strhující barevností, vyznívající v barokní symfonii celku. Iinteriéry zámku jsou zařízeny jednak ve stylu klasicismu a jednak přibližují kulturu bydlení v průběhu 19. stol na vranovském zámku (na plátně malované tapety s vyobrazením evropských parků a zahrad, keramická kamna, lustry, nábytek) a jsou doplněny pozoruhodnou sbírkou vranovské kameniny.

Ubytování Lednicko-Valticko a Podyjí

---

Podrobné turistické informace…

---

Naplánujte si výlet - předpověď počasí

In-počasí

---

Okolí památky