ŽĎÁR NAD SÁZAVOU - ZÁMEK A KLÁŠTER - podrobně
Klášter a zámek
Klášter založil roku 1252 Boček z Kunštátu. Po pánech z Kunštátu jej zdědili Münsterberkové, kteří jej vyměnili s olomouckým biskupstvím za jiný statek. Kardinál František z Ditrichštejna v roce 1613 klášter zrušil a opatství dal přebudovat na zámek v letech 1614 - 1616. V tomto období byla zbořena křížová chodba ze 13. století. Za obnovitele, případně druhého zakladatele kláštera lze pokládat cisterciáckého opata Václava Vejmluvu, který se zasloužil o nový hospodářský a stavební rozkvět. Podle projektu Santiniho byl upraven kostel, opatství s prelaturou a jízdárna s konírnami ve stylu barokní gotiky. V závěrečné fázi se na stavbě podílel i F. M. Kaňka. Zhoubný požár v roce 1784 uspíšil zrušení kláštera. Statek byl předán náboženskému fondu a spravován administrací státních statků. Kostel se změnil ve farní, prelatura byla upravena na zámecký areál s byty úředníků. Od roku 1826 vlastnil panství František Josef z Ditrichštejna. Po něm jej získali Clam-Gallasové a posledními držiteli byli Kinští, kteří vlastnili panství do roku 1945. Areál je sevřen na východě Konventním a na západě Branským rybníkem. Několik nádvoří komplexu je obestavěno většinou barokně upravenými novostavbami. Nynější zámek je přístupný barokní bránou v dlouhé ohradní zdi na západě. Uprostřed 1. nádvoří stojí kamenný sloup s kašnou. Vstup do 2. dvora svírá z levé strany čtyřkřídlá barokní zástavba opatství a z pravé zvonice s dalšími hospodářskými budovami. Z brány se otevírá pohled na západní průčelí konventního kostela. Protáhlá trojlodní bazilika končí na východě příčnou lodí s kaplemi. Při jižní stěně chrámu zachovány zbytky středověké křížové chodby a studniční stavení. K jz. nároží přiléhá konvent s trojbokým rizalitem v průčelí. V jeho západním křídle byly nedávno objeveny fragmenty středověké stavební etapy. 4. dvůr (po průchodu nádvořím konventu) ohraničuje na jihu fasáda kostela a na severu barokní konírny. Další zástavba má převážně hospodářský charakter. Raně gotická klášterní architektura je dochována v dispozici a částečně v detailu kostela. Pozdně gotické klenby se zachovaly ve dvou polích za triumfálním obloukem. Z doby po roce 1462 pochází fresková výzdoba obou kostelních kaplí. Podstatná část interiéru je však z doby barokní (stylizace klenebních žeber, štuková a fresková výzdoba i inventář). Obrazy, sochy a řezby oltářů jsou příkladem vrcholného baroka. Z původní vnitřní výzdoby prelatury s typickými santinovskými obrazci na klenbách je nejvýznamnější fresková výmalba hlavního sálu z roku 1734 od F. Töppera. V dalších místnostech dochovány štukové stropy. Muzeum knihy, zde umístěné, reprezentuje vývoj knihařského umění od doby vynalezení knihtisku až do současnosti. Jsou zde instalována i cenná historická literární díla. V klenutých prostorách jízdárny možno zhlédnout ve fotografiích, modelech a plánech přehled života a tvorby významného barokního architekta Giovanni Jana Blažeje Santiniho-Aichla.
