ŽEBRÁK - podrobně
Zřícenina gotického hradu
Hrad Žebrák nechal zřejmě postavit Oldřich Zajíc z Valdeka, připomínaný od r. 1248 do r. 1271, kdy zemřel. Jméno dostal hrad podle vsi, která tvořila jeho podhradí vzdálené asi 2 km jižně. S přídomkem ze Žebráka se psal již r. 1280 i Přibyslav a jeho nástupce Oldřich, který zemřel v r. 1304 a který je někdy též považován za zakladatele hradu.
Hrad byl postaven na samém okraji poměrně nízkého, úzkého, ale strmého výběžku křemencového valu. Do hradu se vstupovalo od východu jednoduchou branou, která byla chráněna okrouhlou, asi 13 m vysokou věží. Na ni navazovala hradební zeď, která v protáhlém oválu obklopovala hrad na jeho sev., záp. a vých. straně. Na nejvyšším bodě valu byla postavena mohutná obranná věž, vysoká asi 20 m, v jejíž horní části byla okénka se střílnami. Věž byla obklopena nižší hradební zdí. Za touto věží byl směrem na JZ. postaven palác, z něhož se vstupovalo do věže ve výšce 1. patra vchodem s hrotitým portálkem. Při stavbě hradu bylo tedy použito tehdy obvyklých dvou věží, z nichž první měla funkci posledního útočiště, zatímco druhá byla věží hradební a chránila vstup do hradu.
V r. 1336 syn Oldřicha ze Žebráka Zbyněk vyměnil hrad Žebrák s panstvím s králem Janem Lucemburským za budyňské panství. Jan Lucemburský měl zřejmě o Žebrák původně velký zájem, který však záhy ochabl.
R. 1341 koupil hrad bratr Karla IV. Jan Jindřich Korutanský, který nechal značně zpustlý objekt opravit, patrně i rozšířit a postavit hradní kapli sv. Apolináře a sv. Markéty. Hrad však držel jen do r. 1349, kdy jej prodal Karlu IV. Tento panovník, který byl r. 1346 zvolen římským králem, měl o hrad značný zájem, neboť ho mohl používat jako zástavky při svých častých cestách do říše. Na hradě pobýval velmi často, zejména v r. 1351, kdy mu zde zemřel jeho prvorozený syn Václav. Poté však hrad opustil a pobyl zde již jen krátce v r. 1360.
Karel IV. dal hrad Žebrák do zástavy v r. 1358 magdeburskému purkrabímu Purkartovi a kolem r. 1377 Petrovi z Vartemberka a z Kosti. Teprve Karlův syn Václav IV. získal opět Žebrák do úplného vlastnictví a také na něm často, zejména v l. 1383-96, pobýval.
Starý hrad Zajíců zřejmě králi již nevyhovoval, a tak zde došlo k rozsáhlým přestavbám. Byl stržen původní palác a místo něj postavena nová budova, která porušila původní oblou hradební zeď. Budova byla dvoupatrová s trámovými stropy a bosovaným venkovním nárožím. K hradbě přiléhalo ještě jedno dvorní křídlo, z něhož se však dochovaly jen základy. Při úpravách hradu zcela zmizela hradní kaple. Ke hradu bylo připojeno podhradí, obehnáno hradbou s dvěma branami. Dále byly na hradě provedeny ještě jiné drobnější úpravy.
Takto přestavěný a rozšířený hrad se stal významným královským sídlem, kde Václav IV. přijímal významné zahraniční návštěvy a vydal řadu významných listin.
R. 1395 hrad poškodil požár, ale objekt byl rychle opraven, neboť v r. 1400 zde Václav IV. opět pobýval. Tehdy se tu dozvěděl o svém sesazení z císařského trůnu. V té době však již pokročila stavba hradu Točníka a král přestal na Žebrák dojíždět.
V r. 1425 byly hrady Žebrák a Točník obléhány táborským a sirotčím vojskem vedeným Janem z Vícemilic, Janem Roháčem z Dubé a Bohuslavem ze Švamberka. Obléhání však bylo neúspěšné, a tak husité vypálili města Žebrák a Hořovice. Tehdy byl zástavním držitelem obou hradů (asi od r. 1422) katolík Hanuš z Kolovrat. Podruhé stála husitská vojska pod hradem Žebrákem v r. 1430. Po devítitýdenním obléhání se Hanuš z Kolovrat přidal na husitskou stranu.
Zástavní pán Hanuš z Kolovrat sídlil na Točníku a o Žebrák se již nestaral. Hrad tak rychle chátral, navíc zde snad v r. 1532 vypukl požár. Nový zástavní držitel hradu Volf Krajíř z Krajku začal na Žebráku hledat legendární poklad Václava IV., přičemž hrad byl značně pobořen. A tak se v l. 1558 a 1593 uvádí jako pustý. V tomto období byl v podhradí postaven dvůr s ovčínem a pivovar se sladovnou a kolem hradu byly založeny rybníky.
Z hradu Žebráku se kromě zbytků zdí paláce zachovaly zejména dvě válcové věže. Z ostatních budov zbyly jen základy zdiva. Podhradí na J. straně hradu bylo ještě v 19. stol. uzavřeno jednoduchou branou s brankou pro pěší, která stála za dnešním mostem a v níž bydlel vrátný. Nepatrné zbytky zdiva na vých. konci hradiště snad pocházejí z někdejší kaple. Při první pozemkové reformě po r. 1918 daroval Josef Colloredo-Mansfeld, tehdejší majitel zbirožského panství, k němuž hrad Žebrák náležel, hrady Žebrák a Točník Klubu československých turistů. Dnes je objekt majetkem státu.
