RAJHRAD - BENEDIKTINSKÝ KLÁŠTER

Klášterní barokní komplex

V luhu v okolí dnešního kláštera bylo vybudováno na přelomu 9. a 10. stol. významné velkomoravské hradiště, jedno z předchůdců dnešního Brna. R. 1048 založil na jeho místě kníže Břetislav benediktinský klášter. Klášter byl v průběhu 13.-17. stol. několikrát poškozen. V r. 1619 byl moravskými stavy zrušen, ale po Bílé hoře se řeholníci vrátili. Barokní obnova kláštera se uskutečnila zčásti za probošta Placida Novotného a hlavně z iniciativy probošta Antonína Pirma (1676-1744). R. 1813 bylo proboštství povýšeno na opatství. V 19. stol. byl klášter střediskem vzdělanosti; zejména v oboru historických věd a chrámové hudby. Působili zde mj. moravský topograf Gregor Wolný (1793-1871) a moravský zemský historiograf Beda Dudík (1815-90). K areálu kláštera vede přes Svratku barokní kamenný most z r. 1760. Sochy od Jana Adama Nessmanna byly přemístěny do parkových ploch kláštera. Komplex kláštera je tvořen početným souborem jednopatrových budov kolem několika nádvoří. Dominantu klášterního areálu tvoří kostel sv. Petra a Pavla. Po pravé straně klášterního kostela je bývalý konvent, na opačné straně jsou hospodářské budovy, před průčelím chrámu stojí bývalá prelatura s nárožními dvoupatrovými pavilóny. Celek kláštera navrhl J. B. Santini, ale výstavba byla zahájena až po jeho smrti r. 1727 a protáhla se za polovinu 18. stol.

V 70. a 80. letech proběhla pouze dílčí rekonstrukce kláštera. S většími opravami bylo započato po roce 1990 a tyto probíhají dodnes. Vzhledem k velkému rozsahu objektu a všeobecnému nedostatku peněžních prostředků je tato nemovitá kulturní památka opravována postupně a potrvá ještě dlouho, než bude opravena celá.