DOBROŠOV - podrobně
Dělostřelecká pevnost
Dělostřelecká tvrz Dobrošov tvořila. Stavební úsek ŽSV V v Náchodě. Při jejím vyměřování došlo ke zdvojení linie, jelikož tvrz mohla být umístěna z terénních důvodů pouze na dobrošovské náhorní plošině. Sruby N-S 78 " Polsko , N-S 79 " Hrobka a N-S 71 " V sedle pokračují v linii a za ně je vsazena samotná dělostřelecká tvrz. Taktický a definitivní průzkum terénu probíhal v zimě 1935 a v létě roku 1936. Výsledkem byl projekt silné - sedmiobjektové dělostřelecké tvrze. Její sestava - dva pěchotní, čtyři dělostřelecké objekty a srub vchodový - odpovídala důležitosti svěřených úkolů. Šlo především o uzavření údolí Metuje u Náchoda. Výstavbu tvrze prováděla firma Kapsa z Prahy, jíž bylo staveniště předáno 28. července 1937.
Přestože stavební práce probíhaly s velkou intenzitou, je zřejmé, že do září 1938 nemohly být ukončeny. Plánovaná stavební lhůta činila 24 měsíců a politické události zastavily práce již v polovině předpokládané doby. Bylo vyrubáno 1750 m spojovacích chodeb ( v hloubce 20 - 39 m pod zemským povrchem ) a cca 750 m podzemních sálů ( budoucí kasárna, sklady, technické zázemí, ... ). Přibližně polovina z těchto prostor byla vybetonována. Z plánovaných 7 objektů tvrze byly stavebně dokončeny pouze 3 a to pěchotní sruby N-S 72 Můstek a N-S 73 Jeřáb a dělostřelecký srub N-S 75 Zelený. Částečně dokončený vchodový objekt N-S 77a Portál byl zavezen a zasypány byly i výkopy a stavební jámy připravené pro dělostřelecký srub N-S 76 Amerika, minometný srub N-S 77 Kaplička a dělovou otočnou věž N-S 74 Maliňák.
V září 1938 byl osazen ( 25 mužů ) a improvizovaně vyzbrojen pouze pěchotní srub Jeřáb ( 2 x LK vz. 26, 1 x zbraň M - dvojče TK vz. 37 ). To bylo samozřejmě ve srovnání s plánovanou bojovou hodnotou málo. Plně dokončená tvrz měla totiž disponovat úctyhodnou palebnou silou osmi zbraní Y ( 10 cm houfnice vz. 38, dvojče se věži, dvě třídělové baterie v dělostřeleckých srubech ), dvou 12 cm minometů ( v minometné věži ), šesti zbraněmi L1 ( 4 cm protitankový kanón vz. 36, spřažený s těžkým kulometem vz. 37 ), čtyřmi zbraněmi M ( dvojče těžkých kulometů vz. 37 ), z toho dvě pod betonem a dvě v kopuli, osmnácti zbraněmi N ( LK vz. 26 - z toho sedm pod betonem, jedenáct v pancéřových zvonech). Osádka na plných válečných počtech měla čítat 571 mužů a další sílu představovalo jeden a půl roty posilové pěchoty určené k aktivnímu boji na povrchu tvrze či v jejím okolí.
Jak již vyplývá z výše uvedeného, význam tvrze Dobrošov v období mobilizace r. 1938 vzhledem k její nedokončenosti byl zanedbatelný. K dokončení alespoň po stavební stránce by bylo zapotřebí ještě téměř jednoho roku.
Co se týče pancéřových zvonů a kopulí, kterých mělo být na tvrzi osazeno celkem patnáct, všechny mimo třístřílnového zvonu AJN ( pozorování a palba LK vz. 26 ) pro N - S 72 měly být vyrobeny Vítkovicemi a Škodovkou do konce roku 1938! Výše uvedený zvon AJN měl být hotov až v březnu následujícího roku. Minometná a dělová věž by následovaly podstatně později. Jako první by se na Dobrošovské tvrzi objevil zvon AJP ( dělostřelecké pozorování ) původně určený pro pěchotní srub K - S 23 Teta tvrze Bouda. Zde svými parametry nevyhovoval a tak měl být použit pro srub N - S 72 Můstek kam se přesně hodil.
Po Mnichovské dohodě bylo opevnění podstoupeno Německu, jenže Náchod nepatřil do Sudet a naší armádě zde zbylo několik skoro vyzbrojených objektů. Samozřejmě, že armáda věděla, že nemá smysl si vydržovat několik objektů a tak začala rozprodávat jejich vybavení ( ne zbraně ). Co se týče Dobrošova. Stavební firma zahrnula všechny pracovní šachty, místo vchodového objektu se vybudovala provizorní branka. Dále šachty všech nevybudovaných objektů byly též zahrnuty. U objektů " Maliňák a " Amerika nedošlo ani k zahájení jejich betonáže.
Nedokončené torzo tvrze Dobrošov neuniklo pozornosti okupantů, kteří již v roce 1940 pěchotní srub N - S 73 Jeřáb použili při natáčení válečného týdeníku s ukázkou " Úspěšného dobývání Maginotovy linie . V témže roce přišli sruby o ocelové střílny své hlavní výzbroje. V roce 1943 se za přísných bezpečnostních opatření konaly týden trvající zkušební střelby do stěn pěchotního srubu N - S 72. Datum zkoušek nenasvědčovalo skutečnosti, že šlo o testování nové munice. Když byl v roce 1984 objeven v sutinách objektu jeden z projektilů, ani odborníci dle jeho tvaru nedokázali určit o jaké střelivo se jedná. Teprve v roce 1993, bylo při návštěvě členů KVH - Brno v Belgii na tvrzích z 30. let, které Němcům po dobytí také posloužily k testování různých nově zaváděných zbraní zjištěno, o jakou pozoruhodnost se vlastně jedná. Jde o střelu Röchling, jednu z tzv. tajných zbraní třetí říše. Takováto střela dokáže prorazit několik desítek metrů nadloží a zasáhnout pevnostní kasárna hluboko pod zemí nebo přímím zásahem prorazit 3,5 metru belgického pevnostního železobetonu. Dnes je jisté, že k testování granátů Röchling došlo i na Dobrošově. Objekt N - S 72 Můstek byl postřelován ze vzdálenosti cca 200 metrů a to přímou palbou ( první varianty Röchlingů byly vyvinuty pro palbu nepřímou ).
Lehké objekty ( vz. 36 a 37 ) na povrchu a v okolí tvrze byly v době okupace likvidovány pomocí trhavin. Na Dobrošově je zvláště dobře vidět jak lehké objekty postřelovali povrch tvrze. Například tento systém na Stachelbergu přerostl tak, že lehké objekty jsou před linií tvrzových pěchotních srubů.
