BOSKOVŠTEJN

Goticko - renesanční tvrz

Vesnice a tvrz se uvádějí až v roce 1586, kdy patřily Fridrichovi Březnickému z Náchoda na Dunajovicích, v r. 1615 byla budova označena jako zámek; vlastnil ji hrabě Jiří z Náchoda a Lichtenburka. Podle jména Bosko - snad od některých z jevišovických Kunštátů - je ves patrně staršího původu a snad v první polovině 16. století se stala samostatným zbožím. Tvrz na obdélném půdoryse a s nárožními věžicemi prošla zřetelně dvěma hlavními fázemi výstavby. Dolní partie až k odskoku nad zvýšeným přízemím je zděná z kamene a věžice jsou okrouhlé, pat ro je ze zdiva smíšeného a nástavce věžic mají polygonální tvar. Zdá se, že prostá plochostropá tvrz se střední vstupní síní a dvěma sály po stranách vznikla v první polovině 16. staletí a na kvalitnější renesanční sídlo ji upravil Jan Bohuchval z Náchoda. Došlo k tomu počátkem 17. století, kdy byla síň zaklenuta a tvrz nadstavena o patro. Ještě v r. 1670 při prodeji hraběti Ludvíku Raduitu de Souches se o ní mluví jako o rytířském sídle. Touto koupí byl však boskovštejnský statek trvale spojen s panstvím hostimským a zřejmě na přelomu 17. a 18. století byla tvrz přeměněna na pouhý hospodářský objekt. První patro bylo v souvislosti s přeměnou tvrze na sýpku ještě přepatrováno. V chátrajícím stavu byla sýpka ponechána až do pol. 20. stol. V 80. letech 20. stol. proběhla, u tohoto do značné míry unikátního sídla z období doznívání gotiky a úsvitu renesance, kompletní památková obnova a sýpka byla přestavěna do idealizující pravděpodobné původní podoby renesančního sídla. V tvrzi byla otevřena expozice Moravského zemského muzea o nejstarších zemědělcích v regionu a archeologická expozice věnovaná zdejšímu nestoru moravských archeologů Františku Vildomcovi (1878 1975), který působil zejména na Jevišovicku. Expozice navazovala na tématicky na expozici v nedalekém zámku Jevišovice. Bohužel někdy kolem r. 1999 byla tvrz vystěhována, uzavřena a ponechána svému osudu. Již nyní začínají být viditelná na několika místech poškození střešní krytiny.