FREJŠTEJN - podrobně
Zřícenina raně gotického hradu
Zříceniny hradu Frejštejna leží na pravém břehu řeky Dyje, jižně od Podhradí nad Dyjí (dříve Frejštejn). Patří k nejstarším šlechtickým založením na Moravě, neboť podle hradu se psali již v r. 1250 Gaitmar z Frejštejna a jeho bratr Hartleb a v r. 1286 Oldřich Frej z Frejštejna. Byli to pánové erbu tří leknínových listů z nedaleké rakouské Trnavy (Unterthúrnau). Na Moravě se angažovali v zeměpanských službách a některé větve se u nás usadily (Miroslav, Myslibořice). Nejznámějším příslušníkem rodu byl Vikart z Trnavy, který se pohyboval v okruhu Přemysla Otakara II. a byl purkrabím na Vranově.
Hrad byl někdy v letech 1283-86 dobyt Rakušany, neboť se na něm usadila loupežná družina. S trestnou výpravou na své území souhlasil i mladý král Václav II., který za pomoci Záviše z Falkenštejna potíral lupiče v jiných částech Moravy.
Nejstarší část hradu je sice značně pobořena, ale je zřetelně vidět, že měla tu nejúspornější bergfritovou dispozici, jaká je jen možná. Ovál (30x 17 m) hradby byl na jednom konci ukončen válcovým bergfritem, který se zachoval jen v základech, na druhé straně je zkosený. Uvnitř miniaturního nádvoří stál jen dvouprostorový patrový palác. Jádro návazně obklopil pětiúhelník masivní hradby. První brána zmizela, ale stála za šíjovým příkopem a vedl k ní most, jenž navazoval na skalisko na druhé straně příkopu. Výstavba hradu byla přerušena zmíněným dobytím.
Další zpráva o hradu pochází z r. 1331 a hovoří se v ní o purkrabím na Frejštejně. V r. 1347 se na hradě připomíná kaple sv. Kateřiny, která stála na severu hradu. Zřejmě teprve v první třetině 14. století na kapli navázal velký trojpodlažní palác s pravoúhlými okny. Z jeho suterénu vedla do svahu výpadní branka.
Roku 1354 byl na hradě královský purkrabí Petr Hecht z Rosic, jenž obhospodařoval také Vranov, ale král Zikmund ho roku 1422 zapsal Lipoltovi Krajířovi z Krajku. Nepokojné časy husitských válek vyvolaly opevnění hradu parkánovou zdí s hranolovými baštami. Lipoltův nástupce Jan Krajíř náležel k významným představitelům moravské šlechty a byl jedním ze sedmi rozhodčích ve sporu české a moravské šlechty, urovnávaném ve Velkém Meziříčí v r. 1440. Připojil se k zemskému míru, sám jej však nakonec nedodržel a přepadával okolní městečka, vsi a panství na jižní Moravě i v Rakousích. Byl proto označen za rušitele pokoje a hrad Frejštejn moravští stavové r. 1440 vykoupili a měl být pobořen. Zda k tomu došlo, nebo byl naopak obnoven, nevíme. V každém případě ještě po polovině století byla postavena polygonální bašta a snad tehdy byl dolní hrad rozdělen na dvě části.
Při pozdějším dělení krajířských statků daroval Volfgang z Krajku v r. 1487 svým synům Lipoltu a Jindřichu již pustý a pobořený hrad Frejštejn, městečko Vratěnín a vsi Mladoňovice, Stálky, Frejštejn, Korolupy, Mašovice, půl Rancířova, Hluboké, Satice (zanikly), tvrz v Kostníkách, jež byla odedávna manstvím Frejštejna, a dvůr v Lubnici. Král Vladislav II. propustil Volfu Krajíři z Krajku Frejštejn z léna, což potvrdil v r. 1493 i jeho synu Lipoltovi. Na počátku 16. století byl ještě hrad přestavován na pevnost, ale práce zůstaly nedokončeny, takže i nadále zůstal zříceninou; z přestavby se zachovala vysoká věž se střílnami.
V r. 1628 získal hrad císařský rada Jakub Berchtold, který byl v r. 1633 povýšen do stavu svobodných pánů z Uherčic. Od těch dob měl Frejštejn společné osudy s Uherčicemi. Z někdejšího hradu se dodnes dochovaly zbytky válcové věže, hradní kaple i paláce.
