VALTICE - RENDEZ VOUS - (LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL) - podrobně

Lovecký zámeček ve tvaru římského vítězného oblouku

Malý zámek zvaný Dianin chrám nebo Rendez-vous postavil v Bořím lese 3 km SV od Valtic v l. 1810 - 1812 architekt Kornhäusel podle plánů lichtenštejnského stavitele Hardtmutha. Dianě byl v lednickém zámeckém parku zasvěcen již dříve kruhový otevřený chrámek, postavený na dórských sloupech v roce 1794 (zanikl kolem 1838). Tato nová stavba, určená pro známého vojevůdce z napoleomských válek Jana I. Josefa Lichtenštejna (1760 -1836), má podobu řimského triumfálního oblouku. Jak název objektu napovídá, scházelo se zde panstvo, které se účastnilo honů. Zde se snídalo studené maso, pečeně a víno a lovci se po posilnění rozdělili do skupin a vyrazili na lov. Stavba byla symbolicky věnována bohyni lovu Dianě, o čemž svědčí latinské nápisy na průčelí. Randez-vous stojí v bývalé oboře, která byla ohrazena 2,5 míle dlouhou zdí. Výzdobu tvoří reliéfy znázorňující dramatické scény z lovů.

Pro vážné poškození maleb v interiéru v 80. letech 19. století došlo v této době k obnově objektu. Po znárodnění majetku Liechteinsteinům po 2. světové válce se stal majetkem Krajského střediska státní památkové péče v Brně a sloužil bytovým účelům a byl pronajat i několika organizacím. V roce 1995 zahájil Památkový ústav v Brně restaurátorské práce a na konci května 2001 došlo k zpřístupnění zámečku veřejnosti.

Přímou stavební předlohou je s největší pravděpodobností Trajánův triumfální oblouk v Beneventu. Podobnost nalezneme i u oblouků římského císaře Tita, Septima Severy a Konstantina v Římě. Oblouk s jediným hlavním průchodem uprostřed je stavěn v korintském slohu. Hlavní fasády jsou členěny čtveřicí představených sloupů s patkovými hlavicemi. Nad římsou stojí nad dvěma prostředními sloupy sochy antických božstev. Na jižní straně atikového patra dominuje reliéf s obětním průvodem, na druhé straně jsou v tomto místě okna velkého sálu. Pod atikou se nacházejí figurální reliéfy obdélného tvaru, pod nimi kruhové medailony. Průchod je zaklenut půlkruhově. Interiér je rozčleněn do čtyř nadzemních podlaží. V pravé části oblouku byl byt lovčího, v levé části je umístěno hlavní vstupní schodiště.

Sochařská a štuková výzdoba exteriéru zámečku se váže rovněž k antické mytologii. Vytvořil ji patrně sochař Joseph Klieber a jeho pomocník Michael Rober. Na jižní fasádě se nejvýše nachází latinský nápis, informující o zasvěcení stavby bohyni lovu. Středový reliéf pod nápisem představuje obětování bohyni Dianě. Lovecké výjevy se štvanicí na jeleny a na divočáka nacházejí rovněž v menších reliéfech. V polích u oblouku jsou znázorněny postavy s trubkami, představující Slávy. Na druhé straně je střídají géniové s palmami vítězství.Na nejvyšším místě severní fasády je opět latinský nápis oslavující zasvěcení stavby. V pravém reliéfu je zobrazena koupající se Diana. V levém medailonu je představena scéna s nymfou Kalistó. Socha na atice představuje patrně Jupitera, jehož orel sedí u jeho nohou. V medailonech je bohyně s amforou, držící syrix a spící lovec s lukem a loveckým psem. Ten představuje Endymióna, jenž upadl do věčného spánku. Jižní strana zámečku byla patrně inspirována mytologií římskou, strana severní vychází z mytologických předloh řeckých.

V důsledku požáru došlo v 19. století úpravám interiéru. Největší sál o rozměrech 7 x 16m se nalézá ve čtvrtém podlaží a jeho styl a vybavení se nejvíce blíží empíru. Výmalbu sálu provedl v roce 1813 Michael Rober a to dle návhů Josepha Kornhäusela. O původní podobě a zařízení sálu nemáme žádné bližší zprávy. Nábytek n tomto sále je novodobý. Jedná se o repliky, inspirované nábytkovým zařízením z doby vzniku stavby. Empírový interiér navazuje svou formou na interiér klasicistní. Nábytek byl v empírových zámcích rozestavován rovnoměrně kolem stěn. Jeho strohé geometrické tvary změkčuji ozdoby, často zlacené, ve tvaru zvířecích hlav nebo nohou. Uplatňují se motivy, přejaté z antiky a starověkého Egypta. Dva velké empírové košovité lustry jsou rovněž novodobými replikami. Sál i malý salonek jsou příležitostně pronajímány pro kulturní účely a společenské akce.

Na podestách schodiště jsou umístěny historické lustry z depozitářů valtického zámku. Ve 4. podlaží je to šestiramenný kovový lustr z období empíru, patrně z pařížských dílen. Osmiramenný lustr o poschodí níže je vytvořen z lipového dřeva a pozlacen. Malý salonek ve 3. podlaží je zařízen replikami empírového nábytku, ale jsou zde již náznaky přechodu k biedermeieru a vypovídá o dobovém standardu tehdejší doby. Charakteristickým znakem biedermeieru se stává pohodlí, účelnost a také přívětivá útulnost. Tento salonek je zařízen tak, aby mohl být příležitostně využíván k různým reprezentativním akcím. Z valtického zámku pochází i empírový košovitý lustr v salonku. Obrazová výzdoba se váže rovněž k lovectví, oblíbené zálibě šlechty. Nad sedací soupravou zachycuje olejomalba z poloviny 19. století žánrové scény z honu na zajíce. Kolekce drobných obrázků - kolorovaných litografií představuje parfozní hony v 19. století.

V tzv. spojovacím salonku je instalována expozice o obnově celého zámečku. Fotografie a doplňkové texty přibližují i osobnost architekta Josepha Hardtmutha. Jeho jméno je spojeno i s vynálezem grafitové tužky.