BENEŠOV NAD PLOUČNICÍ - podrobně

Pozdně renesanční zámek

Osada vznikla ve 13. stol. jako seskupení obydlí řemeslníků a kupců v podhradí hradu Ostrý. Iniciátory této zakladatelské aktivity byli Markvarticové, původně královští purkrabí na Děčíně a pak i na Ostrém. Název získala patrně podle majitele Beneše Věrného z Michalovic, který statky vlastnil v l. 1302-1332. Znak a městská práva obdržel Benešov r. 1392 od Jana z Michalovic. Městečko bylo původně chráněno prostou hradbou, příkopem a valem. Přítomnost opevněného šlechtického sídla ve 14.stol. nelze prokazatelně doložit. Nepřímé důkazy svědčí o jeho existenci až na poč. 15.stol. Od r. 1407 byl vlastníkem Hynek Berka z Dubé. Jeho syn byl odpůrcem husitů a r.1422 svolal do města schůzku severočeské katolické protihusitské šlechty. Husité silně opevněné město obléhali a obsadili r. 1422, r. 1425 a znovu r. 1426. R. 1438-9 byl Benešov dobyt a vypleněn táborskými oddíly. V této době patrně zaniká dosavadní panské sídlo. R. 1445 byl vypleněn saským vojskem hrad Ostrý i město.

Od r. 1450 do r. 1511 drželi město Vartenberkové. První zprávy o novém panském sídle jsou z r.1479. Stávalo na místě pozdějšího horního zámku, do jehož komplexu byly některé jeho části pojaty (válcová věž, branka s příkopem). V letech 1511-1515 byl vlastníkem hradu Mikuláš Trčka z Lípy, za něhož stavební vývoj pokračoval opevňovacími prácemi.

R.1515 koupila Benešov šlechtická rodina Salhausenů z Míšně, která byla později přijata i mezi českou šlechtu. S ní je spjat největší středověký rozmach Benešova i výstavba zdejších zámků.

V l. 1522-24 Bedřich Salhausen přestavěl nevyhovující vartenberskou tvrz na zámek ve stylu pozdní gotiky. Je to dvoupatrová budova s okrouhlou starou věží na jv. nároží a hranolovitou věží na severovýchodě. Původně přiléhala přímo k městskému opevnění. Nádvoří je uzavřeno zdí s renes. portálem z r. 1571. Na východní straně nádvoří stojí bývalá úřední budova z 16. stol. Druhá úřední budova, stojící na záp. straně nádvoří, zůstala po požáru r. 1791 zříceninou. Také další hospodářské budovy nebyly již po požáru města r. 1863 obnoveny. Horní zámek byl spojen krytou chodbou s kostelem Naroz. P. Marie.

Dolní zámek, stojící na záp. straně náměstí, byl určen pro Bedřichova syna Hanuše ze Salhausenu. Sestává se ze tří budov. Severní, největší byla postavena v l. 1540-44 ve stylu pozdní gotiky. Je jednopatrová, má štíty ve tvaru oslího oblouku a hranolovitou věž v nádvoří na jižní straně, před ní nově upravený bazén s bronzovým odlitkem Tritóna od Adriana de Vries. Stropy přízemních místností mají sklenutou síťovou klenbu s přetínanými žebry, jiné místnosti mají buď hladkou valenou klenbu, nebo valenou klenbu s lunetami. Klenba bývalé konírny se opírá čtyřmi klínovými klenbami o středový sloup. V 1. patře má 7 místností dřevěné trámové stropy, kamenná ostění jsou zdobena vegetativním vzorem, sdružená okna obou rohových místností jsou dělena baňatými sloupky. Střední budova byla postavena za Antonína ze Salhausenu. Stavba ukončená r. 1578 připadla jeho bratru Wolfovi. Je to dvoupatrová budova s věží, v které je točité schodiště. Stropy v patře jsou ploché, v přízemí je průjezd a místnosti s šestidílnou žebrovou klenbou. Objekt je spojen krytou chodbou se severní budovou. Boky budovy jsou zdobeny vysokými renesančními štíty, tvarově shodnými se štíty na Horním zámku. Těmito stavbami byl na dlouhou dobu ukončen stavební vývoj zámku. Koncem 16. stol. probíhala častá změna majitelů v důsledku častých úmrtí v rodu Salhausenů.

R.1613 byl prodán Horní zámek děčínskému obchodníkovi a bankéři Jonáši Paustovi z Liebstatu. Jeho dědicové jej drželi až do r.1628, kdy ho koupil Zikmund z Wolkensteinu. V r.1631 se stali jeho majiteli Thun-Hohensteinové. V r.1927 koupilo Horní zámek město Benešov.

Spletité byly osudy i Dolního zámku. Zadlužení Salhausenové jej prodávají r.1612 Janovi z Vartemberka, který ho prodává již za 2 roky Radslavovi z Vchynic. Tomu byl po r.1634 zámek zkonfiskován pro jeho známosti s Albrechtem z Valdštejna. Od této doby až do pol. 19.stol. jej držel rod Clary-Aldringenů. V l.1877-88 byla majitelem hraběnka Aloisie Černínová, roz. Morzinová. Za ní vznikla r. 1878 jižní budova, přizpůsobená stylově starším stavbám tohoto zámku. Je postavená v pseudorenesančním slohu, je to dvoupatrová obdélná stavba s věží, polokruhovým portálem a hladkým štítem tvaru oslího oblouku. Po Černínech vlastnili Dolní zámek benešovští továrníci Grohmannové.

R.1945 přišly všechny objekty do vlastnictví státu. R.1956 byl objekt prohlášen za státní zámek 1. kategorie a do r.1961 byla provedena oprava celého Dolního zámku. V prosinci 1969 byl Dolní zámek značně poškozen požárem, ale do několika let byl opět zpřístupněn veřejnosti.