FRÝDŠTEJN - podrobně
Zřícenina gotického hradu
Hrad stával necelé tři kilometry od toku řeky Jizery SZ. od Malé Skály. Byl architektonicky jedním z nejpozoruhodnějších skalních hradů z této oblasti.
Stavitel hradu důmyslně využil rozsahem neveliký pískovcový ostroh. Pro stísněný prostor vytvořil vlastně dvojí patro. V dolním jsou do skály vydlabány dvě komůrky a vrátnice a pod nimi ještě sklepy, v horním bývaly hradní budovy a hlavní věž, dnes 15 m vysoká, která stále ještě odolává času, zatímco dřevěné hradní stavby zmizely zcela a hradební zdi zůstaly zachovány jen částečně. Původní vstup do hradu byl od JZ a vedl přes příkop ve skále po dřevěném padacím mostě branou do předhradí, kde bývala hradní studna v mohutné okrouhlé věži (zvláštní věž nad studnou měl krom Frýdštejna už jen Karlštejn a Potštejn) a dřevěné hospodářské budovy pro čeleď a posádku. Z předhradí byl po stupních přístup do horního (vnitřního) hradu s trojúhelníkovým nádvořím, na němž stávaly obytné budovy, a na skále nad ním hlavní věž o průměru asi 9 m; jediný vstup do ní byl dosud zachovaným gotickým portálem v prvním patře, kam se bylo možno dostat jen po žebříku, případně po dřevěných schodech z ochozu hradby, která se k věži přimyká. Velmi nepřístupný skalní terén s mohutnými zdmi činily z Frýdštejna velmi odolnou pevnost.
Území frýdštejnského panství patřilo původně k Rohozci a bylo majetkem Markvarticů. Není jasné ani kdy přesně bylo frýdštejnské panství vytvořeno ani kdy ho získali páni z Dražic. V souvislosti s ním jsou už r. 1363 uváděni Jan z Dražic a jeho stejnojmenný syn. Ale již r. 1376 se ve stejné souvislosti uvádí Jan z Biberštejna, jemuž patřilo panství frýdlantské. Podoba jmen hradů Frýdlant a Frýdštejn nabízí doměnku, že vznik Frýdštejna je spojen s rodem Biberštejnů. Datum jeho založení je však nejisté. První výslovná zmínka o Frýdštejnu je až z r. 1385, kdy církevní prameny jmenují Bohuňka Puklice z Frýdštejna. Tato pozdní první zmínka dosud vedla historiky k doměnce o založení hradu ve druhé pol. 14. stol. Na základě rozboru stavební dispozice a dochovaných částí lze však soudit, že byl založen již v první pol. 14. stol.
Po Bohuňkovi Puklicovi získal hrad někdy na přelomu 14. a 15. stol. Ješek Kamenec ze Střížovic, po němž zde byl jeho syn Petr Kamenec. Ale již r. 1409 držel panství s hradem Bohuš z Kováně. Jako katolík byl na straně protihusitské a do Lužice podával často zprávy o vojenském dění v Čechách. Proto r. 1432 husité pod velením Oty z Lozy a Jana Čapka ze Sán hrad obléhali. Před dobytím hrad zachránila dohoda, v níž se Bohuš z Kováně zavázal, že nebude podnikat nepřátelské akce proti táborům, a později dokonce přestoupil na stranu husitskou. Zemřel r. 1460 a panství po něm spravoval poručník jeho dětí Jan Zajíc z Házmburka, který měl na Frýdštejně svého hejtmana a sám sídlil na Kosti. Později se zde vystřídalo ještě několik majitelů z různých rodů. R. 1498 to byl Vilém Zub z Landštejna a Jan Dubecký z Dubče, od r. 1508 Jan Chvalkovský z Ledec. Jeho synové drželi panství do r. 1540, kdy koupil hrad s panstvím Jan z Vartemberka, pán na Zvířeticích. Ten r. 1543 zemřel a vše zdědil jeho syn Adam. Pro účast na odboji proti Ferdinandu I. v l. 1546 - 1547 mu byly všechny statky konfiskovány.
V r. 1556 prodal král Ferdinand I. Frýdštejn Janu z Oprštorfu, který byl posledním majitelem Frýdštejna, jenž se po něm i psal. Jan frýdštejnské panství postupně rozprodal a tím zanikla funkce Frýdštejna i jako centra panství a jako strážního hradu. Po r. 1556 začal hrad pustnout a v r. 1591 kdy jej Bedřich a Jiří z Oprštorfu prodávali Zikmundu Smiřickému ze Smiřic, byl již neobyvatelný. Díky silným zdem a tesaným sklepům však zkáza postupovala pomaleji, než u jiných hradů.
V r. 1892 koupil hrad od knížat Rohanů Okrašlovací spolek v Turnově, který dal zpevnit zbývající zdi a zabránil využívání tesaných kvádrů na okolní stavby. Po důkladném prozkoumání objektu a jeho okolí a zajištění bezpečnosti návštěvníků, byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Průzkum přinesl mnoho cenných nálezů nejen z doby osídlení hradu, ale i z dob pozdějších, zejména z třicetileté války, kdy sloužil jako úkryt uprchlíků z Čech a vojenských zběhů téměř všech armád bojujících v okolí.
Z vlastního hradu se podařilo zachránit množství předmětů, zejména zachovalých kachlů, a to jak raně gotických, tak renesančních. Tyto kachle byly pro většinu hradů v této oblasti vyráběny v Turnově. Byl sňat i celistvý kus renesanční omítky o rozměrech 2 x 2 m, na níž je ve spodní části nepravá bosáž a v horní křížené tmavé pruhy na bílém podkladu. V okolí hradní věže i v podhradí se našly další předměty: gotický cínový kalich s datováním z období třicetileté války, velký gotický klíč, souprava k nabíjení arkebuz. Nalezené předměty jsou uloženy v Muzeu Českého ráje v Turnově.
