HELFŠTÝN - podrobně
Gotický hrad
Původně nevelký hrad, pravděpodobně bergfritového typu, vybudovaný na oválným půdoryse (v jižní části brána a válcová věž, v severní části palác), založil po roce 1278 loupeživý rytíř Friduš z Linav na území, které náleželo pánům z Drahotuš. (Tento hrad zaujímal prostor dnešního 4. nádvoří). Fridušovi odňal král Václav II. hrad někdy koncem 80. let 13. století a později jej postoupil pánům z Kravař. Za nich byl nejprve kolem původního hradu vybudován nový parkán, později jižně od původní stavby menší předhradí (dnešní 3. nádvoří) a vytesán dnešní 3. hradní příkop chránící nové předhradí; Kravařům náležel hrad do roku 1447, pak následovali páni z Sovince, Kostkové z Postupic a od roku 1474 Pernštejnové. Za prvního Pernštejna Viléma na přelomu 15. a 16. století došlo k výraznému rozšíření a přestavbě hradu : rozšířen palác ve vnitřním hradě, zesíleno původní opevnění, vybudovány nové brány a příkopy, jz. opevnění včetně štítové zdi (80 m dlouhé, 12 m vysoké a 7-9 m silné) a hospodářské budovy i okrouhlé bašty na dnešním 2. nádvoří. Pernštejnům náležel hrad do roku 1554. Pak následovali páni z Ludanic a od roku 1580 Petr Vok z Rožmberka, který hrad v roce 1592 prodal Bruntálským z Vrbna. Ti vybudovali v místech původního hradu rozsáhlý pozdně renesanční dvoukřídlý palác, jehož stavbou porušili původní dispozici hradního jádra. Po konfiskaci v roce 1622 získali hrad Ditrichštejnové. Od té doby přestal být panským sídlem a sloužil jen jako vojenská základna. Byl obléhán neúspěšně Dány a Švédy, po skončení třicetileté války jeho opevnění zčásti demolováno, ale již v 60. a 80. letech 17.století (v době nebezpečí tureckého vpádu) opět obnoveno, jz. od vstupu do hradu zřízeno barokní opevnění (naposledy upraveno po roce 1740 za válek s Pruskem). V roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn a koncem 18. století z hradu odvezen všechen cennější materiál, v roce 1817 střelbou zbourána větší část tzv. Trubačské věže. V polovině 19. století byla v hradě zřízena restaurace, v roce 1863 za Hatzfeldů - Weissweilerů hradní zřícenina prvně opravena, potom v roce 1911 za Althanů. Roku 1945 přešel hrad do majetku státu. Rozsáhlý hrad (max. délka hradního areálu 187 m, max. šířka 152 m) obklopeny hradbami s okrouhlými a hranolovými věžemi. Areál je od okolí oddělen ve skále vytesaným příkopem před 1. branou ve štítové zdi; uvnitř jsou pak ještě další 3 příkopy. Přístupová cesta k vlastnímu hradu prochází celkem pěti branami, v hradě jsou 4 nádvoří. Ve 4. nádvoří stojí obvodové zdivo jednopatrového dvoukřídlého pozdně renesančního paláce, k němuž přiléhají bývalé parkány upravené jako vyhlídkové terasy.
