| Expozice | VELKÝ SÁL
Velký sál vznikl při barokní přestavbě zámku kolem roku 1680. Autorem přestavby byl italský stavitel Solomini. Nástropní freska měří 75 m2 a zobrazuje bitvu husitů s vojsky císaře Zikmunda. Jedná se boj pod Vyšehradem v Praze 31.10.1420, kde se měsíc bránila posádka a čekala na pomoc císaře Zikmunda. Tato pomoc přišla pozdě a v boji došlo k těžké porážce císařského vojska. Na straně poražených bojovala řada českých a moravských pánů, mnozí z nich padli a na počest svých předků nechal Václav Vojtěch ze Šternberka fresku namalovat.
Na fresce je tento nápis:
„Císař Zikmund, když liknavě svým k Vyšehradu na pomoc táhl, byl poražen husity v bitvě v níž vedle jiných šlechticů z Čech a Moravy i čtyři Šternberkové za Boha a císaře padli.“
Další část freskové výzdoby tvoří veduty jihočeských měst. Jedná se o Horažďovice, Písek, Hlubokou, České Budějovice, Tábor, Zahájí. Veduty zobrazují tato města v době válek o rakouské dědictví za Marie Terezie v první polovině 18.století.
Fresky na stěnách sálu zachycují výjevy z válek s Turky v době panování Leopolda I. Zobrazují obléhání Vídně roku 1683, kde se jednalo o bitvu zásadního významu, při které byli Turci poraženi a začali se stahovat z Evropy. Na dalších stěnách jsou žánrové výjevy ze života vojska v poli. Vidíme polní mši, porážku koní, okrádání mrtvých a péči markytánek. Námětem a zpracováním se jedná o unikátní freskovou výzdobu.
Fresky na zdech vznikly v polovině 18.století, později byly zabíleny a zapomenuty. Náhodně byly objeveny v roce 1941 a na náklady tehdejšího majitele panství, hraběte Kinského , byly obnoveny. KAPLE
Kaple vznikla při barokní přestavbě zámku kolem roku 1680. Na stropě kaple je freska Povýšení sv. Kříže z roku 1712.
Jednotlivé části oltáře jsou z různých období. Nejstarší jsou dubové postranní skříňky, datované 1691 a zdobené osmicípou šternbernskou hvězdou. Ze stejné doby pocházejí i lavice. Ostatní části oltáře byly vytvořeny v první polovině 19.století. Obrazy na oltáři představují výjev Kalvárie, rozdělený na triptych. Uprostřed je Kristus s Máří Magdalenou, nalevo Panna Marie, napravo svatý Jan. Na oltáři je erbovní štítek, který nese alianční znak rodu Mansfeldů, Arnsteinů a Fondi.
STÁLÁ EXPOZICE MĚSTSKÉHO MUZEA
1. kroje a lidové výtvarné umění z okolí Horažďovic
2. mineralogie Horažďovicka, otavské perlorodky
3. archeologické doklady osídlení Horažďovicka od pravěku, přes Kelty až po středověk
4. středověk v Horažďovicích – cechovní truhly, korouhve a jiné památky, dřevěné polychromované plastiky, cínové nádobí, renesanční skříň
5. 30.letá válka a husitské boje v okolí Horažďovic
6. počátky průmyslu v Horažďovicích, oblečení 19.století, nádobí z kameniny
7. památky na židovské obyvatele Horažďovic, kteří téměř všichni zahynuli v koncentračních táborech během 2. světové války
pseudorenesanční nábytek ze staré radnice, rychtářská práva
8. zámecký pokoj, nábytek, obrazy a porcelán z první poloviny 18.století
9. modrý salonek s klasicistní výmalbou na zdech |
|---|
