HRÁDEK U NECHANIC - podrobně
Zámek ve stylu windsorské gotiky
První zmínka o vsi Hrádek je z r. 1377. Podle názvu lze soudit, že zde v té době stávala opevněná tvrz. Po připojení vsi Hrádku k Nechanicím r. 1422 význam tvrze upadá a panství mění často majitele.
Zámek byl postaven na zalesněném návrší, zvaném Lubenský vrch, asi kilometr západně od vesnice Hrádek. Vedle zámku v Hluboké nad Vltavou je zámek Hrádek u Nechanic nejvýznamnější stavbou romantické architektury, která hledala své kořeny v gotickém slohu středověku a formálně se projevovala uplatňováním anglické gotiky.
Stavebníkem tohoto novogotického zámku byl hrabě František Arnošt Harrach, majitel panství Sadová, kam Hrádek náležel. Projekt odpovídající architektuře zámku Grewe Hall v Chesire (1615 - 1636) je dílem londýnského architekta Lamba. Provedením stavby byl pověřen vídeňský stavitel Karel Fischer, který přizpůsobil původní Lambovy plány místnímu prostředí.
Základní kámen ke stavbě zámku byl slavnostně položen 13. června 1841. Stavba trvala do r. 1854, jak je udáno na pamětní desce, umístěné nad vchodem do reprezentačních místností.
Ústředním článkem zámeckého objektu je hranolová věž, na níž za polygonálními arkýři navazují v obou směrech jednopatrová křídla. Dodatečným připojením "strážní" hranolové věže se zámeckou kaplí v přízemí k západnímu křídlu byla porušena souměrnost půdorysu objektu. Reprezentativnímu jižnímu průčelí, obrácenému do anglického parku, dominují dvě věže, střední dvoupatrová a západní, obě ukončené cimbuřím. Terasa před tímto průčelím je opatřena renesanční mříží ze 16. století a plastikami dvou lvů ze 13. století, které pocházejí z Benátek. Severní příjezdové průčelí je souměrnější, je jednopatrové uzavřené hlavní římsou s cimbuřím. Pozornost upoutají okna s novogotickými šambránami i zdůraznění středu zámku podjezdem s terasou. Současně se zámkem byly stavěny i vedlejší hospodářské budovy. Z konce východního křídla vycházela chodba spojující zámek s divadlem, jízdárnou a kočárovnou. V zámecké budově bylo zavedeno ústřední vytápění.
Vnitřní zámecké zařízení, jeho výzdoba, štukatérské, řezbářské a zámečnické práce napodobují severskou pozdní renesanci. Vypracování návrhů a plánů bylo opět svěřeno architektu a staviteli Karlu Fischerovi. Novorenesanční klenby, stropy, různé ornamenty a nábytek jsou z velké míry dílem řemeslníků z blízkého okolí. Za vedení truhláře F. Bittnera ze Žebráka zde pracovala početná skupina řezbářů a truhlářů. Sklenářské práce prováděla vídeňská dílna F. Friedla, kamenické práce vyšly z pražské dílny Josefa Krannera a štukatérské práce prováděl Josef Max. O rozsáhlých hospodářských i kulturních stycích hraběte Harracha svědčí stropy, portály, obložení a součástí zařízení pokojů přivezené sem ze zámků v Eschelbergu a Hohenecku. Též obrazy a další umělecké předměty pocházejí z Benátek, Anglie, Rakouska, Německa a Francie.
Předsíň se sbírkou zbraní z 15.-18. století vytváří vstupní prostor. Za ní je ústřední zámecká hala s podobiznami hrabat Harrachů a členů spřízněných rodů. Dva renesanční portály pocházejí ze zámku v Hohenecku. V přilehlém salonu je vyřezávaný renesanční strop přenesený sem ze zámku ve Welsu v Rakousku a nábytek pocházející ze zámku ve Waldenburgu. Z obrazů je nejcennější podobizna kardinála Arnošta Harracha od augšpurského malíře J.U.Mayera. Barokové hodiny v podobě říšské orlice, která při odbíjení mává křídly, klape zobákem a kroutí očima jsou světovým unikátem a byly kdysi součástí majetku císaře Leopolda I. Mühlgburský pokoj dostal své jméno podle stejnojmenného zámku v Rakousku, odkud sem bylo přivezeno renesanční obložení stěn a táflovaný strop. V přízemí je dále zámecká jídelna s bohatými soubory nádobí z habánské fajánse, cínu, skla, mosazných mís pocházejících z 16. a 17. století z Benátek a Nizozemí. Komplex společenských místností přízemí uzavírá zámecká knihovna s literaturou z l. 1584 - 1850. Knihovna obsahuje přes 4000 svazků a je pozoruhodná svou rozsáhlou sbírkou bohemik a časopisů z l. 1805 - 1850. R. 1880 byly všechny knihy svázány - české mají bílé vazby, cizojazyčné jsou v barvě zelené. Na zdech schodiště vedoucího do prvního patra jsou lovecké trofeje a portréty. V pokojích tohoto patra jsou opět renesanční portály pocházející ze zámku v Gasteinu. Renesanční zařízení pracovny bylo přeneseno ze zámků v Janovicích na Moravě a Rabensteinu v Rakousku. Ve velkém salónu jsou na stěnách obrazy dvorské společnosti v kostýmech řecké mytologie z dílny nizozemského malíře 17. století a čtyři obrazové alegorie lidského života. V zámku je řada maleb německých, holandských a jiných evropských mistrů ze 16. - 19. století.
V obou přilehlých křídlech byly obytné místnosti pro panstvo a služebnictvo.
Zámecká kaple sv. Anny a s ní související oratoř tvoří jednolodní prostor sklenutý novogotickou křížovou klenbou. Na hlavním oltáři je obraz malíře Schönlauba z Mnichova. V kapli jsou umělecké předměty z 15. a 16. století.
V rakousko-pruské válce r. 1866 byl v zámku zřízen vojenský lazaret. V l. 1911-1912 byl vybudován nový zámecký vodovod, r. 1914 zavedeno elektrické osvětlení. V r. 1945 zde měl sídlo štáb jedné z armád ukrajinského frontu, jemuž velel generál Govorov.
Po r. 1945 se stal zámek majetkem československého státu a r. 1953 byl zpřístupněn veřejnosti. V l. 1959 - 1960 byl opraven, zejména byla rekonstruována obě průčelí, upraveny interiéry a konzervovány umělecké předměty. Renovován byl rozlehlý zámecký park a přilehlá obora (400 ha). Zámek byl ve správě Krajského střediska památkové péče v Pardubicích. Po r. 1989 zůstal zámek i nadále ve státní správě, ale zámecký park byl násilně přebudován na exkluzivní golfové hřiště se vstupem pouze pro členy golfového klubu. V letech 1990 - 1993 byla vnitřní expozice doplněna o exponáty z depozitářů.
Na zámku se natáčely i některé známe pohádky. Za všechny jmenujme alespoň film Princ a Večernice.
