HUKVALDY

Zřícenina gotického hradu

Hrad byl vybudován při důležité komunikaci spojující Olomouc s Krakovem. Rozkládá se od sz. k jv. na podlouhém vrchu ohraničeném na obou koncích strmými skalnatými kupami. Založil jej ve 13. století Arnold z Hückeswagen (připomíná se v letech 1228 - 1238), který přišel do Čech z Porýní na žádost Přemysla Otakara I. a stal se majitelem zdejšího novojičínského panství. Asi v polovině 13. století koupil území olomoucký biskup Bruno ze Šauenburku a od té doby byl hrad po několik století vlastnictvím olomouckého biskupství (a pak arcibiskupství), často pronajímán a zastavován. Karel IV. svými organizačními zásahy ve prospěch panství olomouckého biskupství posílil stavební aktivitu na hradě, který byl tehdy důkladně opraven. Po husických válkách se Hukvaldy dostaly roku 1438 do držení hejtmana Jana Čapka za Sán a v roce 1452 Jana Talafúse z Ostova. V roce 1465 je vyplatil Jiří z Poděbrad a postoupil opět k olomouckému biskupovi. Poslední čtvrtina 15. století znamenala velký rozmach stavebních prací. Výrazná přestavba změnila výšku i počet obytných budov. K rozhodujícím úpravám pak došlo za biskupa Marka Khuena (1553 - 1565), jednoho z prvních zastánců protireformace. Tehdy vznikl renesanční palác. Práce pokračovaly po celé 16. století. Roku 1617 pronajal kardinál František Ditrichštejn Hukvaldy městu Příboru. Opevnění a vynikající strategická poloha se osvědčily i za třicetileté války, kdy staré renesanční opevnění nahradily barokní bastiony. Jako vojenská pevnost ztrácel však s rozvojem moderní techniky hrad postupně na významu a stal se pouze sídlem správy hukvaldského panství. Velký požár roku 1762 způsobil rychlou proměnu jedné z největších moravských pevností v mohutnou ruinu, jež se stala v 19. století cílem romantických výletů. Siluetu hradu určují dlouhé hradební zdi přerušované baštami, které převyšují zbytky obytných budov. Do hradu se vchází branou prolomenou v šikmé hradební zdi západního bastionu, chránícího vstup spolu s příkopem a nezbytným padacím mostem. Prostor mezi 1. a 2. branou lemuje zleva zdivo bastionu (v němž je hradní vinárna) a zprava příkrý svah završený polygonální stavbou, tzv. kulatinou. 2. hradní brána ohraničovala spolu s hradbami a baštami hradní nádvoří zaplněné původně hospodářskými budovami. Další padací most umožňoval přechod ke 3. hradní bráně, z níž zbyly pouze boční zdi. Ve 4. bráně se zachovaly místnosti strážnice. U ní stojí mohutná dělová bašta. Malý prostor za ní vyplňují zbytky budov a ukončuje další brána s romantickou upravenou strážnicí. Nádvoří na ní navazující prošlo složitým stavebním vývojem. Jeho dominantu tvoří čtverhranná obytná věž z 2. poloviny 15. století. Vnitřní hrad tvoří 3 křídla budov, spojená obvodní hradbou věží. Ve východním (nejstarším) dochovány přízemní místnosti. Západní sloužilo jako biskupská rezidence.

Ubytování Kopřivnice

Ubytování Ostravsko - Slezsko

---

Podrobné turistické informace…

---

Naplánujte si výlet - předpověď počasí

In-počasí

---

Okolí památky