CHOLTICE - podrobně
Barokní zámek
První písemná zmínka o Cholticích je z r. 1285, kdy se uvádí Beneš z Choltic, řazený mezi přední šlechtice doby krále Václava II., příslušník široce rozvětveného rodu Benešoviců. Na počátku 14. století se uvádí Jaroslav z Choltic a v l. 1306-1309 Milota z Choltic.
Pravděpodobně na konci 13. nebo na začátku 14. století zde vznikla tvrz, poprvé písemně doložená r. 1379. Choltice byly rozděleny mezi dva majitele, avšak kdy k rozdělení došlo, není známo. Víme jen, že uvedeného r. 1379 Jindřich Lacembok z Košumberka prodal svou polovinu choltického statku s polovinou tvrze a dvora Janovi z Lipky. Za husitských válek se v písemných pramenech setkáváme s Jankem z Choltic, který zemřel před r. 1461. Druhou polovinu Choltic s polovinou tvrze vlastnil v 1. 1397-1415 Vaněk Sekyrka z Choltic. Následoval Vaněk z Choltic, uváděný v písemných pramenech do r. 1470. V téže době byl na Cholticích purkrabím Mikuláš z Buchova, který vlastnil jezbořický statek a žumberské panství.
Koncem 15. století koupili choltické panství jako jeden celek Jaroslav a Petr Boubínští z Újezda s tím, že bylo ponecháno předchozí rozdělení Choltic na dvě části. jednu vlastnil Jaroslav žijící ještě r. 1482, zakladatel nadace pro studenty Karlovy univerzity, kteří pocházeli z řad poddaných. Za jeho syna Petra Boubínského, který vlastnil panství v 1. 1524-1532 začíná postupný úpadek této části Choltic. Zadlužený statek byl r. 1532 prodán Hynkovi Haugvicovi z Biskupic. Následoval Jan Pelský z Levína, po jehož smrti zdědili tuto část jeho synovci Mikuláš a Jiří Rohovládové z Bělé. Jejich poručník Jan Žitovlický ze Slivna prodal r. 1542 pustnoucí statek s polovinou pustého městečka Choltic slezskému šlechtici Jiřímu Gersdorfovi z Gersdorfu, podkomořímu království českého, který již rok předtím získal druhou polovinu choltického panství od Diviše Boubínského z Újezda. Nový majitel, významný účastník politického dění z doby císaře Ferdinanda I., začal budovat kolem Choltic postupným přikupováním okolních vesnic rozsáhlé rodové panství. Po jeho smrti r. 1558 došlo sice k rozdělení majetku, ale jeho mladší syn Bernard panství opět spojil. Patrně v druhé polovině 16. století byla tvrz přestavěna na poměrně velký zámecký objekt, který měl r. 1620 pětatřicet místností. Dodnes se z něho zachovala budova s nárožní baštou v severovýchodní části zámeckého areálu. Po smrti Bernarda Gersdorfa r. 1574 zámek vlastnil jeho syn Jiří, defenzor strany podobojí, a po něm nastoupil syn Štěpán. Pro aktivní účast na stavovském povstání mu byl r. 1623 majetek konfiskován a vlastníkem Choltic se stal válečník třicetileté války Krištof Šimon z Thunu, který v r. 1634 zahynul v bitvě u Nördlingenu. V majetku této rodiny, jež pocházela z jižních Tyrol z rodové větve castell-brughierské a po Bílé hoře se usadila v Čechách, byl choltický zámek s malou přestávkou v první polovině 18. století až do r. 1945.
Ani Cholticím se nevyhnuly útrapy třicetileté války a tamní zámek byl v l. 1633-1634 pustošen střídavě císařskými a švédskými vojsky. Spory o dědictví po smrti Krištofa Šimona byly ukončeny až v r. 1657. Majetek Thunů v Čechách získal jeho synovec Jan Zikmund (+ 1646) a po něm následovali jeho synové, kteří si rozdělili velkostatky a zřídili z nich tři majorátní panství, jedno z nich, majorát Choltice - založil Romedius Konstantin Thun (1641 - 1700). Protože jeho předchůdci se většinou zdržovali na svém severočeském panství v Děčíně, choltický zámek postupně chátral. K zásadní změně došlo až za zmíněného Romedia Konstantina, který si Choltice zvolil za své sídlo a záhy se odhodlal k radikálnímu řešení. Dal zbourat zbytky starého zámku, z něhož zůstalo jen rohové stavení s baštou a na jeho místě postavit nový, raně barokní zámek. Zámek byl dostavěn již roku 1670, kaple zřejmě nebyla dokončena úplně. Ale již v roce 1678 se dokončuje vchod do kaple s toskánskými sloupy a balustrádou a tento rok je zřejmě i rokem ukončení stavby. Kaple však byla vysvěcena až 2. září 1691 arcibiskupem Janem Arnoštem Thunem. Podle úsudku našich předních znalců baroka, je kaple jedna z nejhezčích raně barokních staveb u nás. Výzdoba kaple zůstala v původním stavu až do dnešního dne.
Stavba byla provedena podle architekta Rossiho de Lucca z Pisy, a vlastní stavbu a vnitřní výzdobu provedl A. Nuvolone, jehož dílem je zejména bohatá štuková výzdoba zámku a zejména kaple. Zámek je raně barokní dvoukřídlá jednopatrová budova o půdorysu písmene L. Měl mít ale podobu čtverce, jehož 3 strany měly tvořit budovy a severní, volná strana, měla být uzavřena mohutnou mříží. Středem celé stavby měla být uprostřed jižního křídla vestavěná kaple. Nedostatek finančních prostředků nedovolil stavbu dokončit, v podstatě je postavena polovina projektované stavby včetně kaple. Nejcennější součástí zámku je právě osmiboká kaple na konci východního křídla, zasvěcená na počest stavebníka sv. Romediovi. Na místě hradeb a příkopů byl založen rozsáhlý anglický park přecházející v zámeckou oboru.
Za Jana Josefa Thuna, majitele děčínského panství, který získal všechny tři majoráty, byly Choltice prodány r. 1719 Václavu Chotkovi, od něhož je koupil Norbert Trautmannsdorf. R. 1731 se opět vrátily Thunům, když je koupila Marie Filipína Thunová, rozená Harrachová, jako rodové panství pro svého syna Jana Josefa.
Vnější vzhled zámku vyniká členěním toskánskými pilastry, kordonovou římsou a okny rámovanými pravoúhle zalamovanými lištami. V přízemí zámku ze strany nádvoří jsou dnes zasklené arkády, nad vchodem do kaple je balkón nesený toskánskými sloupy a na jižní straně zámku je barokní portál. Místnosti zámku jsou jednak plochostropé, jednak zaklenuté křížovými hřebínkovými klenbami. Sala terrena je zdobena štukovou výzdobou a lze zde najít zbytky ornamentálních a figurálních maleb.
Vnitřní prostor kaple je zaklenut kupolí s lucernou, v západní části je oblá kruchta, na stěnách jsou ionizující pilastry, na jihovýchodní straně je obdélníková sakristie zaklenutá valenou klenbou s lunetami. Největší hodnota kaple je však v její výzdobě provedené již zmíněným A. Nuvolonem a doplněné kresbami augsburského malíře J. Stegera.
Na římse před polosloupy jsou sochy sv. Petra a Pavla, čtyř evangelistů a čtyř učitelů církve. Na stropě lucerny je obraz sv. Trojice a kolem obrazy představující Romediovy ctnosti. V kopuli je 16 obrazů osob ze Starého zákona, mezi polosloupy je 10 obrazů s výjevy ze života svatého Romedia a níže jsou 2 velké čtvercové obrazy, rovněž s výjevy ze života sv. Romedia. Pod římsou je 10 elipsovitých oken, z nichž 5 je zazděno a na nich jsou namalovány sídelní hrady Thunů. Nad hlavním oltářem je dílo malíře J. M. Rothmayera, zobrazující sv. Romedia uzdravujícího člověka posedlého ďáblem. Tento obraz kapli daroval arcibiskup Jan Arnošt Thun. Stěny jsou zdobeny bohatou štukovou výzdobou girlandami z ovoce, perlovcem, vejcovcem a jednorožci. Největší raritou kaple jsou zde umístěné (na rozích vchodů na kůr a obdélníkových oken) postavy známých kacířů Ária, Šimona čaroděje, Jeronýma Pražského, Mistra Jana Husa, Manesa, Nestoria, Luthera a Kalvína. (Thunové byli přísnými katolíky). Štuky jsou dílem Petra Pavla Vaga z italského města Como a pomáhali mu J. G. Aichler, A. Navalone a další. Na výzdobě kaple dále pracovali malíř Joan Steger, malíř a rytec Jan Reyvola a řezbář Jan Reiner. Bohatě vyřezávané lavice dokreslují dobovou podobu kaple.
V r. 1763 byl zámek opravován, nedoznal však podstatných změn. Požár, který vypukl v zámku r. 1795, zničil zámecké střechy a zejména střechu kaple. R. 1880 byly provedeny menší opravy a bylo upraveno nádvoří. V r.1904 bylo přebudováno vnitřní zařízení, upraveny interiéry a v bývalém průjezdu zřízena kuchyně. O něco později, r. 1908 byla přestěhována kamna z pokojů na chodbu a r. 1932 bylo zavedeno ústřední vytápění.
V dubnu 1945 opustila Choltice spolu s ustupující německou armádou manželka posledního majitele panství JUDr. Leopolda Thuna, který zemřel v roce 1944. Jeho majetek byl na základě Benešova dekretu zabaven a obec získala v roce 1946 zámek s přilehlou oborou, který ve třech splátkách zaplatila Fondu národního majetku. Obec zde umístila již r. 1946 vlastivědné muzeum. V r. 1947 zde byla zřízena ozdravovna mateřských škol. Na nádvorní stěně zámku byla umístěna pamětní deska, která připomíná, že se zde narodil básník Bohdan Jelínek (1851-1874).
