Z KOLOVRAT
POPIS (Zdroj: Milan Mysliveček)
Český panský rod, jehož předek (Č) Albrecht (+1391), královský maršálek, postavil kolem roku 1375 augustiniánský klášter v Ročově. Jeho potomci založili jednotlivé větve rodu užívající vlastních jmen odvozených z názvů rodových sídel. Jeden z nejrozšířenějších panských rodů v Čechách měl staré rodové heslo:` Věrně a stále !` Původním znakem rodu byla stříbrno- červená orlice se zlatou pružinou a zbrojí v modrém štítě.Později od 15. století měla na hrdle zlatou korunku. (V) Bezdružičtí z Kolovrat drželi od konce 14. století Bezdružice. Za husitských válek stáli na katolické straně jako členové landfrídu Plzeňského kraje. V pol. 15. století se od nich oddělila odnož Novohradských z Kolovrat. (Č) Jan, roku 1523 královský rada, držel mimo jiné Buštěhrad, Krašov a Kozojedy. Padl v bitvě u Moháče. Poslední (Č) Vilém Jindřich, podkomoří a hejtman Chrudimského kraje (+1642). (V) Novohradští z Kolovrat: (Č) Albrecht, vystavěl ve druhé polovině 15. století Nový Hrad u Loun.Jeho potomci zastávali vysoké dvorské a státní funkce. Při povýšení do hraběcího stavu roku 1653 změnili na svém znaku orlici na dvouhlavého orla nesoucího na hrudi rakouský štítek. Větev vymřela po meči roku 1802. (V) Žehrovští z Kolovrat sídlili od konce 14. století na Žehrovicích. (Č) Jan, v letech 1465 až 1467 člen poselství Jiřího z Poděbrad do západní Evropy, `všude obdiv obratností svou a silou působil`. Větev vymřela v roce 1510. (V) Mašťovští z Kolovrat: (Č) Beneš na Ročově a Netlukách získal roku 1454 Mašťov. Jeho potomci zastávali úřad hejtmanů Žateckého kraje. Vymřeli roku 1623. (V) Libštejnští z Kolovrat, značně početná větev píšící se po hradu Libštejn na Plzeňsku, který získal rod, sídlící na nedalekém Krašově, koncem 14. století. (Č) Hanuš, katolický pán na Krašově, Zbirohu, Žebráku, Točníku, Plasích aj., `proti králi Jiřímu sváry tropil`. (Č) Albrecht, v letech 1503- 1510 nejvyšší kancléř. Vedle čtyř členů rodové větve, potrestaných po Bílé hoře konfiskací majetku, byl naopak (Č) Zdeněk Lev povýšený roku 1624 za zásluhy do hraběcího stavu. Také (Č) Jindřich, v letech 1643- 1646 nejvyšší hofmistr, zachoval císaři věrnost. Roku 1624 byl Libštejnským polepšen erb o rakouský štítek s korunkou na hrudi orlice. (Č) Albrecht, královský místodržící, koupil roku 1640 panství Rychnov nad Kněžnou, kde jeho potomci, těšící se přízni císařského dvora, vystavěli monumentální zámek. Zde sídlili až do roku 1861, kdy zemřel poslední z nich (Č) František Antonín, nejvyšší purkrabí. Nemalou měrou se zasloužil o zřízení Národního muzea v Praze, kterému odkázal svoji knihovnu. Majetek Libštejnských zdědila jediná doposud žijící větev rodu (V) Krakovští z Kolovrat. Tato nejvíce rozvětvená odnož Kolovratů se píše po hradě Krakovci u Rakovníka, který získala roku 1445. Její vliv a bohatství vzrostly v pobělohorské době. Roku 1671 byla povýšena do hraběcího stavu. (Č) Vilém Albrecht, nejvyšší kancléř, zdědil roku 1725 po pánech Jeníšcích z Újezda zámek Březnici a další panství. Zároveň přijal do svého znaku figuru jednorožce ze znaku Jeníšků z Újezda. Potomkům rodu byl navrácen v restituci zámek v Rychnově nad Kněžnou.
- Starý šlechtický rod sídlící v Čechách, nebo na Moravě (případně na celém území Českého království) před i po Bílé hoře
- Rod postižený pobělohorskými konfiskacemi v Čechách
- Významný český rod
- Rod, jehož členové byli po Bílé hoře ve významných funkcích císařského dvora nebo mu prokazovali věrné služby
- Rod prokazatelně doposud žijící
