SCHAFGOTSCH

POPIS (Zdroj: Milan Mysliveček)

Hraběcí rodina pocházející ze Slezska.(Č) Jan, sídlící na hradu Kynast na polské straně Krkonoš, byl kancléřem a dvorským sudím Svídnického knížectví (+1464). Jeho synové založili tři větve rodu - slezskou, českou a opavskou. Slezská větev dostala roku 1708 titul říšských hrabat. (Č) Karel byl nejvyšším hofmistrem Království českého (+1780). (Č) Antonín byl nejvyšším dvorským maršálkem (+1811). Potomci této větve, která držela Vlčice, se dožili 20. století. Z české větve vynikl (Č) Jan Arnošt, připomínaný v Čechách od roku 1649, jehož tři manželky byly ze starých českých rodů, získal panství Bílou Třemešnou, Sadovou aj. Od roku 1658 byl ve stavu svobodných pánů a od roku 1681 hrabětem. Jeho synovci zastávali v 18. století významné státní funkce u císařského dvora. V následujících generacích držel rod Adršpach, Horní Maršov, Hostinné, Lázně Bělohrad a další statky v Podkrkonoší. Potomci české větve vymčeli v 19. století.

Popis erbu

Původním erbovním znamením byla ovce (německy = Schaf), která se po povýšení dostala ze štítu do klenotu rodového erbu.


Hraběcí koruna značící pobělohorský hraběcí stav rodu
  • Rod výrazně zbohatlý v době pobělohorských konfiskací

Kulturní akce



Slovník odborných pojmů

Rejstřík šlechtických rodů

Přehled panovníků českých zemí

Anketa

Chystáte se letos k návštěvě našich památek?

Ano, jezdím pravidelně
70% 70%
Ano, rád bych
22% 22%
Ne
5% 5%
Ještě nevím
3% 3%