SMIŘICKÝ ZE SMIŘIC
POPIS (Zdroj: Milan Mysliveček)
Český panský rod pocházející ze Smiřic u Hradce Králové, kde se uvádí počátkem 15. století. (Č) Jan, husitský hejtman pražského svazu. Roku 1440 byl hejtmanem Boleslavského kraje. Získal velký majetek v severních Čechách, kde mu patřily Bezděz, Houska, Helfenburk a Roudnice. Jiří z Poděbrad jej jako zemský správce obvinil ze zrady a roku 1453 byl z rozhodnutí vladařské rady království sťat. V průběhu 16. století získali podnikavý a schopní Smiřičtí značný majetek, roku 1554 byl rod povýšen do panského stavu. Počátkem 17. století držel rod, rozdělený na několik větví, nejrozsáhlejší pozemkový majetek v království, do něhož spadaly desítky hradů a měst ve středních a severevýchodních Čechách. (Č) Albrecht Jan byl jedním z vůdců stavovského povstání. Podílel se na defenestraci, která byla den předem sjednána v jeho pražském paláci. Jeho ambice byly tak vysoké, že že se uvažovalo i s jeho volbou za českého krále. Zemřel však náhle roku 1618. Jím vymřel rod Smiřických de facto po meči, neboť jeho žijící bratr byl nesvéprávný. O obrovské dědictí rodu vedky spor sestry Eliška Kateřina a Markéta Saloména Slavatová. Při projednávání sporu vyhodila Eliška Kateřina 1. 2. 1620 jičínský zámek do povětří a zahynula v jeho troskách spolu se švagrem Slavatou a dalšími čtyřiceti lidmi. Protože Markéta Slavatová se po Bílé hoře uchýlila do ciziny, zmocnil se po porážce povstání dědictví Smiřických vzdálený příbuzný Albrecht z Valdštejna, který se `ujal` nesvéprávného Jindřicha Smiřického (+1630).
- Starý šlechtický rod sídlící v Čechách, nebo na Moravě (případně na celém území Českého království) před i po Bílé hoře
- Rod postižený pobělohorskými konfiskacemi v Čechách
- Významný český rod
