Z PERNŠTEJNA
POPIS (Zdroj: Milan Mysliveček)
Moravský panský rod, jehož předci páni z Medlova, se od poloviny 13. století psali po nově vystavěném hradu Pernštejnu na Žďársku. (Č) Vilém, od roku 1421 moravský zemský hejtman, zajistil vzestup a moc rodu. Jeho synové (Č) Bavor a Jan byli přívrženci husitství. (Č) Jan byl jednou z opor husitství a vlády Jiřího z Poděbrad na Moravě. Později se připojil k Matyáši Korvínovi a za vlády Vladislava Jagellonského byl jedním ze čtyř správců Moravského markrabství. Z jeho tří synů se stal (Č) Vratislav nejvyšším moravským komorníkem, později zemským hejtmanem. Rodové statky rozmnožil o Plumlov a Prostějov. (Č) Vilém II. (1435- 1521) byl nejvýznamnější člen rodu. Patřil k nejbohatším mužům své doby v českých zemích. Půjčoval peníze i samotnému vladařskému rodu Jagellonců. V letech 1483 až 1490 byl nejvyšším maršálkem. Roku 1507 rozdělil rodový majetek svým dvěma synům. (Č) Vojtěch dostal panství v Čechách, a to Pardubice, Litice, Kunětickou Horu, Podštejn, Rychnov, Litomyšl, Brandýs nad Orlicí aj. V letech 1490-1534 byl nejvyšším hofmistrem království. Byl muž vážený a vlivný. (Č) Jan, zvaný Bohatý, dostal od otce moravská panství Pernštejn, Přerov, Plumlov, Tovačov, Lipník, Hranice aj. Byl moravským zemským hejtmanem a nejvyšším moravským komorníkem. Po smrti bratra zdědil česká panství rodu. Z jeho tří synů vynikl (Č) Vratislav, zvaný Nádherný (1530-1582), od roku 1567 nejvyšší kancléř království. Byl znám jako milovník a mecenáš umění, na které vynakládal nemalé částky. Do monumentální podoby přestavěl v renesančním slohu zámek v Litomyšli. Se svou španělskou manželkou Marií Manriquez de Lara měl dvacet dětí, ze kterých jej přežili dva synové a pět dcer. Ti ztenčený a zadlužený majetek dále rozprodávali. (Č) Jan padl roku 1597 v bojích na Rábu. Rok před smrtí prodal hrad Pernštejn a pro jeho potomka (Č) Vratislava Eusébia zůstalo z rodového jmění pouze panství Litomyšl. Vratislav padl roku 1631 jako císařský důstojník v bitvě se Švédy. Byl posledním mužským členem rodu. Slavnou ženskou postavu rodu byla jeho teta (Č) Polyxena (1567-1642), provdaná za Viléma z Rožmberka a později za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic. Tak se dostala černá zubří hlava Pernštejnů do jednoho z polí lobkovického znaku.
- Starý šlechtický rod sídlící v Čechách, nebo na Moravě (případně na celém území Českého království) před i po Bílé hoře
- Významný moravský rod
