Z VALDŠTEJNA
POPIS (Zdroj: Milan Mysliveček)
Slavný český panský rod, pocházející z velkého rozrodu Markvarticů. První známý předek (Č) Jaroslav z Hrušice byl roku 1262 královským purkrabím na Boleslavi. (Č) Zdeněk vystavěl v 2. polovině 13. století u Turnova hrad Valdštejn. Měl šest synů a jejich potomstvo se velmi rozrostlo. Podle hlavních sídel se rod členil na větev lomnickou, štěpanickou, brtnickou, skalskou, újezdskou, hostinskou, poličanskou, miletínskou, hradišťskou, dobrovickou, heřmanickou a duchcovskou. Z významných osobností rodu jich lze pro veliké množství připomenout jen několik. (Č) Hynek ze štěpanické větve bojoval na straně husitů roku 1420 u Vyšehradu a roku 1426 u Ústí. Byl znám též pod predikátem z Koldštejna a roku 1427 byl zabit v Praze. Z brtnické větve, sídlící na Brtnici, Rukštejně, Sádku a Moravských Budějovicích, vynikl (Č) Hynek, roku 1588 nejvyšší komorník. Jeho syn (Č) Zdeněk, zvolený roku 1619 za direktora, byl komorníkem Fridricha Falckého. Roku 1621 byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti a statků. Trest zmírněn na vězení v němž roku 1624 zemřel. (Č) Heník z dobrovické větve zřídil roku 1610 tiskárnu v Dobrovickém zámku. Roku 1616 vydal spis, ve kterém haněl císaře Rudolfa II. a Matyáše. Byl proto obeslán k soudu. Aby se zbavil svědka, dal tiskaře Mizeru na Dobrovicích tajně popravit. Vše vyšlo najevo a Heník musel složit císaři pokutu. (Č) Jan na Komorním Hrádku, v letech 1554-1570 nejvyšší sudí a do roku 1576 nejvyšší komorník, byl stoupencem víry podobojí. Jeho potomek (Č) Adam, roku 1611 nejvyšší sudí a v letech 1611-1619 nejvyšší hofmistr. Zachoval věrnost císaři, za což získal roku 1621 polepšení erbu a značný majetek. V letech 1627-1638 byl nejvyšším purkrabím. (Č) Albrecht, vévoda frýdlantský, slavný vojevůdce 30. leté války (1583-1634). Pocházel z heřmanické větve rodu. Snětkem získal značný majetek na Moravě. Roku 1619 přeběhl s plukovní pokladnou moravských stavů k císaři do Vídně, přičemž byl na věky vypovězen z Moravy a jeho statky byly zabrány. Získal si přízeň k císaři, který jej roku 1625 povýšil na vévodu s Frýdlantu a pověřil jej vrchním velením svého vojska. Během svého života nahromadil Valdštejn obrovský majetek, jehož základem byla rozsáhlá panství rodu Smiřických. Z Frýdlantu přesunul střed svého panství do Jičína, kde vystavěl residenční zámek. Byl vévodou frýdlantským, melklenburským, zaháňským a hlohovským. Z touhy po moci jednal tajně od roku 1631 s protihabsburskou koalicí. V roce 1634 byl zabit v Chebu císařskými důstojníky. (Č) Jan Bedřich byl v letech 1675 až 1694 pražským arcibiskupem. Jedna z větví rodu, od roku 1628 v hraběcím stavu, zdědila v roce 1758 erb a jméno pánů z Vartenberka. Členové rozvětveného rodu zastávali i v pobělohorské době řadu dvorských a zemských úřadů. Linie rodu, sídlící na zámku v Duchcově vymřela roku 1901. Roku 1920 bylo duchovské panství v rámci pozemkové reformy dědicům zkonfiskováno. V roce 1945 opustili Valdštejni své panství v Mnichově Hradišti, kde je pochován vévoda Albrecht, a rod nyní žije v cizině.
Popis erbu
Po roce 1337 se lvice ve znaku Valdštejnů a jejich příbuzných pánů z Rotštejna vzpřímila, jak je patrno i ze znaků obou rodů nacházejících se ve znakové síni na hradě Laufu. V 16. století začali Valdštejnové užívat ve znaku znamení čtyř lvů. U moravských větví rodu byli většinou všichni čtyři lvi obráceni jedním směrem, kdežto čeští Valdštejnové měli lvi otočené proti sobě do středu štítu, a později jim byly dány na hlavy korunky. Erb doznal značných změn za vévody Albrechta z Valdštejna. Jeho moc vyjadřoval složitý erb, který obsahoval vedle středního pole s rodovým znakem Valdštejnů i řadu dalších polí se znaky jeho panství.
- Starý šlechtický rod sídlící v Čechách, nebo na Moravě (případně na celém území Českého království) před i po Bílé hoře
- Rod výrazně zbohatlý v době pobělohorských konfiskací
- Rod postižený pobělohorskými konfiskacemi v Čechách
- Významný český rod
- Rod prokazatelně doposud žijící
