Z VŘESOVIC
POPIS (Zdroj: Milan Mysliveček)
Původem moravský rod z Březovic u Kyjova, stejného znaku a krve Voděradskými z Voděrad, kteří narozdíl od Vřesovců měli v klenotu svého znaku zlatý půlměsíc položený na paví kytě. Mezi příbuzné rody patřili i Doupníkové z Nětkovic u Zdounek, z nichž někteří měli ve znaku nad měsícem křížek. (Č) Jakoubek z Vřesovic byl od roku 1420 v Čechách, kde se prosadil svou udatností mezi husitské hejtmany. Roku 1426 bojoval úspěšně u Ústí nad Labem, které pak držel ve své moci. Držel také město Žlutice, které opevnil a nad ním vystavěl hrad Nevděk. Roku 1434 oblehl a dobyl hrad Kostomlaty. V čas uznal císaře Zikmunda za krále a upevnil si tak svou pizici a ještě více rozšířil rodový majetek na severu Čech, kde mimo zmíněné hrady získal Teplice, Chomutov, Ploskovice a další. Až do své smrti roku 1461 podporoval Jiřího z Poděbrad. Jeho potomci se rozštěpili na pět rodových linií, které měli za střediska svých panství Doubravskou Horu, Brozany, Kostomlaty, Kyšperk a Žlutice.
- Starý šlechtický rod sídlící v Čechách, nebo na Moravě (případně na celém území Českého království) před i po Bílé hoře
- Rod výrazně zbohatlý v době pobělohorských konfiskací
- Rod postižený pobělohorskými konfiskacemi v Čechách
- Významný český rod
- Rod, jehož členové byli po Bílé hoře ve významných funkcích císařského dvora nebo mu prokazovali věrné služby
