ZE SALHAUZEN

POPIS (Zdroj: Milan Mysliveček)

Německý rytířský a panský rod. (Č) Hanuš se přestěhoval do Čech, kde byl roku 1515 přijat za obyvatele království. Téhož roku koupil děčínské panství. Spolu se svými bratry (Č) Volfem a Fridrichem byl roku 1517 povýšen do stavu říšských svobodných pánů. Na svých rozsáhlých severočeských državách podporovali Salhauzenové luteránství. Hanuš se oženil s Annou z Býnu, jejímuž rodu později připadl Děčín. Jejich pět synů se dělilo o Svádov, Březno a další statky na Děčínsku. Z této rodové větve vynikl (Č) Gottfried, hejtman Litoměřického kraje, povýšený roku 1662 do českého panského stavu (+1675). Hanušův bratr (Č) Fridrich vystavěl v první polovině 16. století dva renesanční zámky v Benešově nad Ploučnicí, který učinil hlavním sídlem své rodové větve. (Č) Volf a Bedřich, účastníci stavovského povstání, byli po Bílé hoře odsouzeni ke ztrátě všeho jmění. Tím tato větev rodu přišla o Svádov, Českou Lípu, Sloup, Markvartice a další statky. Potomci rodu se připomínají v cizině v 17. a 18. století, v Čechách se objevuje v 19. století (Č) Mořic c. k. polní maršálek, jenž `jako velitel divise v Praze o Božím Těle r. 1835 při parádě na nám. Hradčanském spadl s koně a tak se poranil, že týž večer zemřel`.

• Šlechtický rod sídlící v Čechách, nebo na Moravě (případně na celém území Českého království) před i po Bílé hoře
• Panský stav, který nemá již takový význam jako před Bílou horou
• Rod postižený pobělohorskými konfiskacemi v Čechách