ZE ŠTERNBERKA
POPIS (Zdroj: Milan Mysliveček)
Český a moravský panský, později hraběcí rod, jenž patřil k nejvýznamnějším rodům v Českém království. Předkem rodu byl (Č) Diviš z Divišova, který se připomíná v roce 1220. Divišův syn (Č) Zdeslav vystavěl roku 1242 nad řekou sázavou pevný hrad Šternberk a kolem roku 1269 byl postaven moravskou větví rodu hrad Šternberk u Olomouce. Moravská větev rodu, držící Šternberk, Lukov, Zábřeh, Světlov, Zlín a další statky, žila do roku 1574. Pány Zdeňkem a Alešem se čeští Šternberci rozštěpili na větev holickou a konopišťskou. Z (V) holické větve, která vymřela v roce 1712, pocházela (Č) Kunhuta, od roku 1441 první manželka Jiřího z Poděbrad. (V) Konopišťská větev byla přísně katolická. (Č) Petr Konopišťský bojoval s husity u Sudoměře a roku 1420 padl u Pankráce. (Č) Zdeněk (nar. 1476) založil Jednotu zelenohorskou, namířenou proti králi Jiřímu z Poděbrad. Byl nejvyšším hejtmanem krále Matyáše Uherského. V jeho dědictví byla Bechyně, Český Šternberk, Konopiště, Zelená Hora, Helfenburk, Nepomuk, Solnice, Ostromeč, Třešť a řada dalších panství. Členové doposud žijícího rodu zastávali v průběhu dalších staletí přední místa v politickém a veřejném životě Českého království a vlastnili významné statky po celé naší zemi. Roku 1661 dosáhla větev rodu žijící v Čechách hraběcí říšský stav, přičemž si ponechala svůj původní jednoduchý znak. (Č) Kašpar (1761- 1838), významný přírodovědec, byl se svým bratrancem Františkem spoluzakladatelem dnešního Národního muzea, jemuž oba Šternberkové věnovali svoje cenné sbírky a knihovnu. Na rod Šternberků nás upomíná i hvězda v městských znacích Benešova u Prahy, Divišova, Počátek, Českého Šternberka, Šternberka na Moravě a dalších.
- Starý šlechtický rod sídlící v Čechách, nebo na Moravě (případně na celém území Českého království) před i po Bílé hoře
- Významný český rod
- Rod prokazatelně doposud žijící
