AKANT

bodláková rostlina, jejíž listy, dekorativně stylizované, se od starověku (Řecko, korintská hlavice) uplatňují v ornamentice. V rozmezí zhruba 1680-1720 plně převládá jako výtvarně upravená parafráze v barokních řezbách, kamenných reliéfech, štuku, kování i zlatnických předmětech a v Böttgerově porcelánu. Kolem roku 1710 se objevuje akant s pentlí (stuhou), po okrajích lemovanou a vrapovanou, proplétající se akantovými listy. Umožňuje - jako barokní ornamentika vůbec - poměrně přesné datování staveb a předmětů.